Golf Klánovice 1938 až 1953⛳⛳⛳🏌🏌️‍♀️

Golf jamky Klánovice

Golfové hřiště v Klánovicích v současnosti již neexistuje a žádné plnohodnotné herní jamky zde nenajdete. Původní slavný areál zanikl v 50. letech minulého století a veškeré herní plochy pohltil Klánovický les.

Pokud vás zajímá historie nebo dřívější plány na počet jamek, situace se vyvíjela následovně:

Historický vývoj počtu jamek

• 1937: Zahájen provoz na prvních 6 jamkách.
• 1938: Dokončeno plnohodnotné 9jamkové hřiště spolu s klubovnou.
• 1950: Po druhé světové válce bylo hřiště rozšířeno na celkem 15 jamek v plném provozu.
• 1952: Komunistický režim označil golf za buržoazní sport, hřiště zrušil a nechal plochy kompletně zalesnit.

        Golf Klánovice 1937 jamky 

Lidi kolem Klánovického golfu 1938  až  1953

Zlatá éra původního golfu v Klánovicích mezi lety 1938 až 1953 zosobňuje vrchol i tragický konec prvorepublikové a poválečné golfové smetánky. Areál provozovaný pod hlavičkou Golf Clubu Praha tehdy přitahoval přední osobnosti společenského, sportovního a politického života.

Komunita lidí kolem klánovických fervejí se dělila do několika specifických skupin.

1. Zakladatelé a architekti hřiště

• Josef Charvát: Významný architekt, který celé 18jamkové klánovické hřiště v roce 1929 vyprojektoval a následně stál u zprovoznění prvních jamek v roce 1937 a 1938.
• Zdeněk Klán: Klíčový funkcionář tehdejšího Golf Clubu Praha, který stál u zrodu areálu. V Klánovicích žil a spolurozhodoval o klubovém dění. 
• F. Doležal, M. Schommerschuh, Z. Peters, J. Bečvář, K. Vaněk: Skupina funkcionářů a nadšenců, kteří tvořili nejbližší organizační jádro klubu při slavnostní kolaudaci v roce 1938.

2. Významní hráči a sportovní hvězdy

• Hanno Tonder: Legendární československý golfový šampion a mistr republiky, který na klánovickém hřišti obhajoval své tituly. Během války byl v roce 1944 zatčen gestapem kvůli odbojové činnosti svého bratra Ivy (pilota RAF).
• Jaromír „Míša“ Fuchs: Poválečný reprezentant a klíčová postava klubu, která v Klánovicích působila od roku 1937 až do definitivního rozorání hřiště. V roce 2005 byl posmrtně uveden do síně slávy ČGF.
• Hanuš Goldscheider: Pozdější mezinárodně uznávaný funkcionář a prezident golfového svazu, jehož rodina patřila k jádru tehdejší klánovické komunity.
• Vladimíra „Dadula“ Nováková-Hradecká: Výborná turnajová hráčka a pamětnice, která zaznamenala cenné vzpomínky na tehdejší společenský život v lese.
• Rodina Fürstových (Jiří st., Evženka a Jiří ml.): Prominentní pražská rodina, která trávila v Klánovicích léta na „letním bytě“ a patřila k nejaktivnějším herním dvojicím klubu.

3. Vzácní a političtí hosté

• Jan Masaryk: Ministr zahraničí a syn prvního prezidenta byl vášnivým golfistou a čestným předsedou GCP. Velmi rád a pravidelně jezdil do Klánovic odpalovat míčky a podporovat klubový život.
• Zahraniční diplomaté: Klánovické hřiště bylo v meziválečném a krátce i poválečném období centrem pražského diplomatického sboru. Pravidelně sem jezdily celé rodiny britských, amerických či francouzských diplomatů s dětmi a vychovatelkami.

4. Personál a lidé ze zázemí hřiště

• Josef Truhlář: Legendární místní greenkeeper (správce hřiště). O klánovické trávníky se staral s maximální precizností. Pamětníci vzpomínají, jak každé ráno „bičoval greeny“ bambusovou tyčí, aby srazil rosu ke kořenům, než vyjel se sekačkou.
• Čechoameričan z hájenky: Další správce, který předtím dělal greenkeepera v USA. Během druhé světové války (kdy byla hlavní klubovna omezena) poskytl s manželkou golfistům zázemí, náhradní šatny a klubovnu ve své hájence u Placin.
• Karolína „Karlička“ Nováková: Klíčová postava zázemí. V klubovně fungovala jako univerzální babička – hlídala golfistům děti (včetně malého Jirky Fürsta a bratrů Goldscheiderových), vařila kávu, předávala vzkazy a starala se o rodinnou atmosféru.
• Miloslav Plodek: Do komunity vstoupil hned v roce 1938 jako jeden z místních klánovických „caddies“ (nosičů holí). Golf ho ovlivnil natolik, že se po válce vypracoval v hráče a od roku 1968 se stal historicky prvním předsedou Československého golfového svazu.

Konec jedné éry (1952–1953)

Tato unikátní komunita byla násilně rozbita po komunistickém převratu. Golf byl označen za buržoazní a protistátní sport. V roce 1952 byl provoz zakázán, v roce 1953 bylo dokončené 15jamkové hřiště rozoráno těžkou technikou, osázeno stromy a tehdejším golfistům bylo režimem ironicky doporučeno, aby šli raději „hrát kuličky“.

František Stejskal golf

František Stejskal (často uváděný jako Ing. František Stejskal) je významnou postavou české golfové historie, spojenou především s obnovením a rozvojem Golf Clubu Praha (GCP) v poválečném období a během druhé poloviny 20. století.

Hlavní milníky a působení

• Golf Club Praha: František Stejskal patřil mezi klíčové funkcionáře a organizátory klubu. Společně s dalšími nadšenci se zasloužil o udržení golfové tradice v Praze i v dobách, kdy byl tento sport komunistickým režimem potlačován jako buržoazní přežitek.
• Archiv Golf Clubu Praha: V písemných pozůstalostech klubu, které spravuje Národní muzeum, jsou dochovány jeho osobní koncepty dopisů a korespondence z let 1940–1946, což dokazuje jeho tehdejší aktivní zapojení do vedení klubu.
• Publikační činnost: Aktivně se podílel na dokumentaci historie českého golfu. Působil v redakční radě Golf Clubu Praha, která stála například za vydáním historických svědectví o vývoji tohoto sportu v Česku.

Máte na mysli konkrétní historickou událost spojenou s Františkem Stejskalem, nebo hledáte současného golfového hráče stejného jména?

Sourozenci Vostárkové golf

Bratři Vostárkovi (Mirek, Olda a Karel) a jejich rodina jsou neodmyslitelně spjati s poválečným rozkvětem golfu v Klánovicích.

Kdo byli sourozenci Vostárkovi?

Bratři Mirek, Olda a Karel Vostárkovi vyrůstali v Újezdě nad Lesy v těsném sousedství klánovického hřiště. Původně začínali jako místní nosiči holí (kedíci), ale vypracovali se v absolutní tuzemskou špičku:

• Miroslav (Mirek) Vostárek: Legendární postava českého golfu. Stal se čtyřnásobným amatérským mistrem republiky (tituly získal mimo jiné v letech 1951 a 1954). V poválečné éře patřil společně s Hanno Tonderem k nejlepším hráčům, kteří svými odpaly pravidelně překonávali hranici 200 metrů.
• Oldřich (Olda) Vostárek: Rovněž vynikající hráč, který v roce 1951 reprezentoval elitní týmový výběr „Klánovice A“ právě po boku svého bratra Mirka, K. Hynka a B. Landy v tehdejších prestižních klubových utkáních.
• Karel Vostárek: Třetí z bratrů, který se věnoval golfu a později k tomuto sportu přivedl i další generaci rodiny.
• 
•  
• 
•  
• 

Klánovická stopa a slavná rodinná historie

• Poválečné dobrodružství: Když v roce 1945 osvobodila západní Čechy americká armáda, vojáci okamžitě zprovoznili hřiště v Mariánských Lázních. Bratři Vostárkovi tehdy neváhali, z Klánovic neoficiálně prošli válečnou frontou a Američanům nabídli své služby jako zkušení kedíci. Mirek Vostárek si odtamtud přivezl špičkové hole značky MacGregor, se kterými později vyhrál svůj první domácí šampionát.
• Zánik hřiště: V roce 1951 zažili bratři Vostárkovi na klánovickém hřišti přímou perzekuci. Během turnaje na hřiště napochodovaly Lidové milice v těžkých botách k vojenskému cvičení, což definitivně předznamenalo nucené uzavření a zalesnění areálu v roce 1952.
• Pokračování tradice: Syn Karla Vostárka, JUDr. Ladislav Vostárek (známý český hudební manažer a textař kapel Katapult či Turbo), se stal v pozdějších letech prezidentem Golf Clubu Praha. Významně se podílel na výstavbě moderního areálu v Motole a dlouhé roky vedl také snahy o právní a faktickou obnovu historické devítky v Klánovicích.

Bohouš Landa

Bohouš Landa (v oficiálních pramenech uváděný jako Bohumil Landa) je další klíčovou postavou poválečné klánovické líhně golfových talentů, která se zapsala do historie českého golfu. Podobně jako bratři Vostárkové prožil celý svůj golfový život spjatý s osudem zdejšího hřiště. [1]

Hlavní působení a klánovická stopa

• Od kedíka k elitnímu hráči: Bohouš Landa začínal na předválečném a poválečném hřišti v Klánovicích jako místní nosič holí (caddie). Společně s kamarády Jaromírem „Míšou“ Fuchsem, bratry Vostárkovými a bratry Sochovičovými propadl kouzlu hry a vypracoval se v plnohodnotného klubového hráče.
• Reprezentace Klánovic (1951): V historicky posledních velkých klubových zápasech před násilným uzavřením hřiště nastupoval za elitní týmový výběr „Klánovice A“. Hrál v tehdejší nejsilnější sestavě po boku mistra republiky Miroslava Vostárka, Karla Hynka a svého bratra či příbuzného Oldřicha Vostárka.
• Éra v Tatranu Praha: Když komunistický režim v roce 1952 klánovické hřiště zrušil a nechal zalesnit, golfisté ztratili své zázemí. Bohouš Landa byl jedním z těch, kteří u sportu vytrvali. Společně s Míšou Fuchsem přešel pod tehdejší sjednocenou tělovýchovnou jednotu Tatran Praha, za kterou úspěšně nastupoval na turnajích po celé republice (především v Mariánských Lázních a Karlových Varech). 
• Celoživotní vášeň: Podle Klánovické kroniky Tomáše Hradeckého patřili Bohouš Landa a Míša Fuchs k nejvěrnějším hráčům své generace. Zatímco někteří z jejich vrstevníků z golfového povědomí postupně vymizeli, Landa s Fuchsem objížděli turnaje a udržovali kontinuitu českého golfu až do pokročilého věku.

Archivní záznamy

V oficiálním fondu, který mapuje historii Golf Clubu Praha a Klánovic, je pod inventárním číslem 286 dochován jeho osobní spis nadepsaný „Landa Bohumil (+ koncept dopisu klubu) 1950“. Tento dokument pochází z kritické doby, kdy se klánovičtí golfisté snažili čelit stupňujícímu se tlaku režimu na likvidaci klubu.

Bohouš Landa a Sochovič 

Sourozenci Sochovicové

Rodina Sochovičových (v historických pramenech psáno též jako Sochovič) patří k dalším slavným jménům poválečné éry golfu v Klánovicích, kde bratři z této rodiny působili po boku sourozenců Vostárkových a Bohouše Landy.

Historická stopa v Klánovicích

• Základna místních kedíků: Podobně jako ostatní kluci z Újezda nad Lesy a Klánovic, i bratři Sochovičové začínali na tamním hřišti jako nosiči holí (caddies). Tato parta mladých nadšenců v poválečných letech (1945–1951) vytvořila neobyčejně silnou hráčskou generaci, která v technické herní zdatnosti konkurovala tehdejším bohatým pražským členům klubu.
• Archivní fond Golf Clubu Praha: Existence a aktivní zapojení rodiny jsou oficiálně doloženy v písemnostech klubu spravovaných Národním muzeem. V Klánovické kronice na stránkách Tomáše Hradeckého je pod inventárním číslem 441 přímo evidován historický spis „Sochovič (+ koncept dopisu klubu) 1947“, což přesně odpovídá zlaté poválečné éře rozvoje klánovického areálu.

Konec nadějné generace: Slibně nastartovanou golfovou kariéru bratrů Sochovičových, stejně jako celého klubu, násilně přerušil rok 1952. Komunistický režim tehdy klánovické hřiště zrušil, herní plochy nechal rozorat a osázet stromy. Tím se místní komunita hráčů rozpadla – část z nich (jako Bohouš Landa) přešla do pražských oddílů, jiní s golfem kvůli perzekucím mus

Jaromír  Míša Fuchs

Jaromír „Míša“ Fuchs (1934–2017) byl ikonickou postavou českého golfu a váženým členem Síně slávy českého golfu za svou celoživotní hráčskou a organizační činnost. 

Hlavní milníky a zajímavosti

• Klánovické začátky: S golfem začínal jako malý kluk v Klánovicích, kde si přivydělával jako caddie (nosič holí) na tamním historickém hřišti.
• První úspěchy: Po druhé světové válce ovládl v letech 1948, 1949 a 1950 mistrovství caddies Golf Clubu Praha.
• Reprezentace: Stal se mnohonásobným a dlouholetým reprezentantem Československa a získal řadu úspěchů na domácích i mezinárodních šampionátech.
• Újezd nad Lesy: Významnou část života prožil v sousedním Újezdě nad Lesy, kde bydlel s dalšími tehdejšími golfovými legendami.
• Úmrtí: Zemřel v lednu 2017 ve věku 82 let.
• Memoriál: Na jeho počest rodina založila Memoriál Míši Fuchse, jehož první ročník se odehrál v květnu 2017 na hřišti ve Mstěticích.

Pokud vás zajímá konkrétní období jeho kariéry, detaily o klánovickém golfu nebo historie československého golfu za totality, dejte vědět. Podrobnosti můžete najít také na stránkách Tomáše Hradeckého, který se historii tohoto sportu věnuje.

Score Karty golf Klánovice 1938 - 1953

Historické score karty (výsledkové karty) z původního hřiště Golf Club Praha v Klánovicích z let 1938–1953 jsou dnes extrémně vzácnými sběratelskými artefakty. Samotné hřiště zažilo během těchto 15 let strmý vzestup i definitivní zkázu:

• 1938: Slavnostní otevření zkolaudované klubovny a prvních 9 jamek.
• 1947–1949: Rozšíření na plnohodnotné, tehdy nejmodernější 18jamkové hřiště v Československu.
• 1952–1953: Násilná likvidace hřiště komunistickým režimem a jeho rozorání / zalesnění.

Podoba a parametry tehdejší score karty

Z dochovaných archivních materiálů a vzpomínek pamětníků na Stránkách Tomáše Hradeckého (klánovického pamětníka a golfového historika) vyplývají pro tehdejší hru tyto technické parametry:

Původní devítka (1938–1946)

V první fázi mělo hřiště 9 jamek s celkovým parem 36 (2× par 3, 5× par 4, 2× par 5) a celkovou délkou přibližně 2 800 metrů. Pro plné herní kolo (18 jamek) se devítka obcházela dvakrát.

Plné osmnáctijamkové hřiště (1947–1952)

Po poválečném rozšíření měla score karta parametry špičkového mistrovského hřiště s celkovým parem 72 a délkou cca 5 900 metrů.

Kde originální karty fyzicky najít?

Pokud hledáte originální výtisk nebo fotokopii konkrétní score karty pro badatelské či sběratelské účely, nejúspěšnější budete na těchto místech:

• Archiv České golfové federace (ČGF): Uchovává historické tiskoviny a registrace hráčů z Klánovic.
• Soukromá sbírka Tomáše Hradeckého: Klánovický patriot na svém webu tomashradecky.cz publikuje unikátní historické fotografie a rodinné archivy spojené s GCP.
• Golf Club Praha: Současný klub se k odkazu Klánovic aktivně hlásí a v klubovně (nyní v Motole) drží historické artefakty.

Vladimíra Nováková mistrovství GCP 1948

Příběh Vladimíry Novákové (provdané Hradecké), které v golfovém prostředí nikdo neřekl jinak než Dadula, je jednou z nejkrásnějších a zároveň nejstinnějších kapitol historie poválečného československého golfu.

V roce 1948 dosáhla na tehdy zbrusu novém 18jamkovém hřišti v Klánovicích svého prvního životního úspěchu, když zvítězila v dámském klubovém mistrovství Golf Clubu Praha (GCP).

Detaily k mistrovství GCP 1948 a Dadulině kariéře

• Vítězný rok 1948: Vladimíra Nováková (narozená 24. února 1925) prožila vrchol své klubové kariéry právě v roce, kdy v únoru proběhl komunistický převrat a nad golfem se začala stahovat mračna. V pouhých 23 letech opanovala klubový šampionát žen na svém domovském hřišti v Klánovicích.
• Sportovní všestrannost: Ke golfu ji přivedl otec, který jí v Klánovicích sehnal trenéra poté, co ji přestal bavit tenis. Mimo golf excelovala také v jezdectví (měla dokonce privilegium rajtovat koně prezidenta Edvarda Beneše, aby byl při jeho projížďkách klidný). Později po svatbě s ing. Jiřím Hradeckým závodila i v jachtingu.
• Následný republikový úspěch (1950): Svůj klánovický triumf z roku 1948 potvrdila o dva roky později na celostátní úrovni. V roce 1950 se probojovala až do finále mistrovství republiky, kde odehrála legendární, nervy drásající zápas s tehdejší suverénní favoritkou Adélou Novotnou z Mariánských Lázní.
• Věrnost klubu: Když komunistický režim v roce 1952–1953 klánovické hřiště zlikvidoval a nechal ho rozorat, většina hráčů se rozutekla. Dadula však zůstala Golf Clubu Praha věrná i v těžkých dobách, kdy klub fakticky přežíval pod hlavičkou tehdejší TJ Slavia.

Hráči golfu Klánovice 1938 až 1953

Historie golfového hřiště v Klánovicích (tehdejší herní domov Golf Clubu Praha) v letech 1938 až 1953 představuje nejslavnější a zároveň nejtragičtější éru českého golfu. Hřiště bylo slavnostně otevřeno 25. července 1938, ale po nástupu komunistického režimu bylo v roce 1950 klubové dění násilně ukončeno a v letech 1952–1953 bylo hřiště definitivně rozoráno a zničeno.

Zde je přehled nejvýznamnějších hráčů, funkcionářů a osobností, kteří v tomto období v Klánovicích působili:

Nejvýznamnější hráči a mistři

• Hanno Tonder – absolutní král tehdejšího československého golfu, šampion ve hře na jamky a několikanásobný mistr republiky (tituly z let 1933, 1938, 1939, 1941, 1943, 1947, 1948, 1950). Jeho kariéru i život tragicky ukončila poúnorová perzekuce.
• Liselotte Raudnitzová – špičková domácí hráčka, která v srpnu 1938 vyhrála v Klánovicích dámské mezinárodní mistrovství republiky.
• Karel Hynek a J. Bečvář – patřili k předním výkonnostním hráčům konce 30. let.
• A. Strobachová a A. Grossová – přední reprezentantky ženského golfu v tomto období.
• Roba Robětín – známý všestranný sportovec a hokejista, který se k obnovitelům golfu v Klánovicích připojil v krizovém období let 1952–1953.

Klíčoví funkcionáři klubu v Klánovicích

Vedení klubu se v průběhu válečných a poválečných let dramaticky měnilo v důsledku politických událostí:

• Ludvík Vaněk – významný předválečný činitel a předseda klubu, kterého během války popravili nacisté.
• Jaroslav Hybert – předseda Golf Clubu Praha v poválečných letech 1945–1947.
• Zdeněk Klán – jednatel klubu v letech 1945–1947.
• Dr. Jan Skalický – předseda klubu v období let 1947–1948.
• Dr. Jiří Fürst – jednatel klubu od roku 1947 a klíčová postava, která se snažila kontinuitu klubu udržet i po ztrátě hřiště.
• Josef Charvát – první český golfový architekt a generální sekretář, který byl po ztrátě západočeských hřišť v roce 1938 hlavním motorem přenesení golfového života do Klánovic.

Další zaznamenané osobnosti

• Zdeněk Stompfe, Vladimíra Nováková, Artur Štika – doboví pamětníci a hráči spojení s klánovickým a újezdským golfovým prostředím.
• Jiří David – syn tehdejší obyvatelky klánovické vily Mimi Davidové; na začátku 50. let se proslavil tím, že se vloupal oknem do uzavřené klubovny, aby si zachránil golfové hole před zabavením, a následně emigroval do Jižní Afriky.

Liselotte Raudnitzová golf Klánovice

Vaše klíčová slova směřují k jedné z vůbec nejvýznamnějších postav naší golfové historie – pod dívčím jménem Liselotte (Luisa) Raudnitzová (později celosvětově známá jako Lady Luisa Abrahams) se skrývá mistryně Československa, která v Klánovicích dosáhla historického triumfu. [1, 2]

V dobových materiálech a vzpomínkách je někdy uváděna jako Liselotte, jindy jako Luisa či Liselotte Luisa Raudnitzová.

🏆 Historický triumf v Klánovicích (1938)

Spojení Liselotte Raudnitzové a Klánovic je zapsáno zlatým písmem do kronik Golf Clubu Praha. [1]

• První velký turnaj: Nově vybudované klánovické hřiště bylo slavnostně otevřeno v roce 1938. Vůbec první vrcholnou sportovní akcí, kterou hostilo, bylo Mistrovství ČSR žen v golfu, konané 20.–22. srpna 1938.
• Vítězka mistrovství: Tehdy osmadvacetiletá Liselotte Raudnitzová turnaj suverénně ovládla a vybojovala zde svůj životní titul mistryně republiky, když porazila domácí hvězdu K. Linhartovou.

✈️ Jak golf Liselotte zachránil život

• Pozvání do Anglie: Krátce po svém triumfu v Klánovicích se v Mariánských Lázních seznámila s legendárním britským golfistou Henrym Cottonem. Ten ji v únoru 1939 pozval na tréninkový pobyt do Velké Británie. [1, 2]
• Záchrana před holocaustem: Odjezd na britské ostrovy jí kvůli židovskému původu zachránil život. Její rodina, která v Praze provozovala vyhlášenou továrnu na rukavice, nacistické běsnění nepřežila.
• Válečná služba: V Anglii během druhé světové války vstoupila do britské armády a působila u pomocných leteckých sborů WAAF a u československých leteckých sil. Dosáhla hodnosti majora.

👑 Návrat do vlasti a šlechtický titul

• Lady Abrahams: V Anglii se provdala za Charlese Abrahamse, se kterým byla později britskou královnou povýšena do šlechtického stavu.
• Konec mezinárodní izolace: Do Československa se vrátila poprvé až po 30 letech v roce 1968. Okamžitě se zapojila do podpory utlačovaného domácího golfu a společně s Hanušem Goldscheiderem pomohla československý golf vymanit z komunistické izolace.
• Královský titul pro Mariánské Lázně: V roce 2005 osobně doprovázela britského prince Edwarda do západních Čech, kde díky jejím rodinným kontaktům na britskou královskou rodinu získal tamní klub prestižní titul Royal Golf Club.

Zajímá vás průběh památného klánovického turnaje z roku 1938, nebo osud rodinné rukavičkářské firmy Raudnitzů v Praze? Dejte vědět, co propojíme dál!

Vladimíra Nováková golf Klánovice

Klíčová slova Vladimíra Nováková a golf Klánovice odkazují na jednu z nejvýraznějších poválečných postav klánovického golfu – Vladimíru Novákovou - Hradeckou, které v golfovém světě nikdo neřekl jinak než Dadula.

Byla to elitní česká golfistka a matka známého golfového historika Tomáše Hradeckého, který na svých webových stránkách detailně popisuje její životní osud spjatý s Klánovicemi.

🏌️‍♀️ Golfová kariéra a Klánovice

• Začátky po válce: Dadula s golfem začala bezprostředně po druhé světové válce právě na tehdy obnoveném a rozšiřujícím se hřišti v Golf Clubu Praha v Klánovicích. K tomuto sportu ji přivedla tehdejší funkcionářka Zdena Havránková.
• Klubová mistryně (1948): Rychle se vypracovala mezi špičku a v roce 1948 vyhrála dámské mistrovství klubu v Klánovicích.
• Vicemistryně republiky (1950): Její sportovní vrchol přišel v roce 1950, kdy se probojovala do finále celostátního mistrovství republiky. V dramatické bitvě na 36 jamek těsně podlehla tehdejší favoritce Adéle Novotné z Mariánských Lázní. [1, 2]

🌲 Krutý konec hřiště a exil v Mariánských Lázních

• Zákaz golfu: Když komunistický režim v roce 1950 v Klánovicích hru zakázal a o dva roky později nechal hřiště rozorat a zalesnit, byla to pro Dadulu i ostatní místní hráče obrovská rána.
• Láska k Mariánským Lázním: Protože v Praze nebylo kde hrát, jezdila Vladimíra Nováková se svou matkou Karolínou každé léto na celé dva měsíce trénovat do Mariánských Lázní. Tam se v podstatě přesunulo celé jádro klánovických golfových pamětníků. Její syn Tomáš se narodil v roce 1955 a už jako dvouměsíční miminko spal v kočárku u mariánskolázeňských fervejí.

✊ Boj za obnovu klánovického golfu

• Rok 1968: Během Pražského jara byla Vladimíra Nováková-Hradecká jednou z hlavních iniciátorek, které od tehdejších úřadů dosáhly oficiální omluvy a morálního odsouzení likvidace klánovického hřiště v 50. letech.
• Po roce 1989: Po sametové revoluci se okamžitě a s velkou energií zapojila do snah o obnovu golfového areálu v Klánovickém lese. Tento svůj sen už ale do své smrti (zemřela v červnu 1996) realizovat nestihla.

Vladimíra „Dadula“ Nováková tak zanechala v Klánovicích nesmazatelnou stopu nejen jako skvělá hráčka, ale i jako žena, která se odmítla vzdát svého milovaného sportu i v dobách politické nepřízně.

Hanuš Goldscheider

Hanuš Goldscheider (28. října 1921 Plzeň – 28. února 2001 Praha) byl nejvýznamnější funkcionář, diplomat a organizátor v historii českého golfu. Stal se vůbec prvním prezidentem České golfové federace (1993–2001) a jako první osobnost byl v roce 2000 uveden do Síně slávy českého golfu.

Díky svému obrovskému mezinárodnímu renomé dokázal v době hluboké komunistické totality udržet československý golf v kontaktu se světem a zachránit ho před úplnou izolací.

Životní příběh a přežití holokaustu

Jeho cesta ke golfu byla dramatická a poznamenaná druhou světovou válkou.

• Válečné útrapy: Kvůli svému židovskému původu byl v listopadu 1941 deportován vůbec prvním transportem do koncentračního tábora Terezín. Později prošel vyhlazovacím táborem v Osvětimi a v lednu 1945 také nacistickým pochodem smrti. Válku jako jeden z mála z rodiny přežil, jeho otec a bratr Karel v táborech zahynuli.
• Cesta ke golfu: Ke golfu se dostal až po válce na konci 40. let v Mariánských Lázních. Stal se členem Golf Clubu Praha a golfu zcela propadl. Do funkcionářské práce se zapojil na začátku 50. let – paradoxně v době, kdy komunistický režim označil golf za „buržoazní přežitek“, likvidoval hřiště (včetně Klánovic) a sport uvrhl do poloilegality.

Klíčová role mezinárodního diplomata

Goldscheider disponoval mimořádným jazykovým vybavením, obrovským šarmem a organizačním talentem. Právě tyto vlastnosti mu umožnily vybudovat síť kontaktů na Západě, které domácímu golfu pomáhaly:

• Spojení s Lady Luisou Abrahams: Po roce 1968 úzce spolupracoval s tehdy již v Londýně žijící Lady Luisou Abrahams (rozenou Liselotte Raudnitzovou). Společně fungovali jako diplomatický most – Luisa zajišťovala kontakty a materiální podporu v Británii, Hanuš složitě vyjednával s komunistickými úřady v Praze, aby reprezentanti mohli cestovat na turnaje.
• Průlom v St Andrews: V roce 1978 se stal jako vůbec první golfista z celého východního bloku ctěným členem nejprestižnějšího golfového klubu světa – Royal & Ancient Golf Club of St Andrews ve Skotsku.
• Práce v komisích: Později zasedal v Evropské golfové asociaci (EGA) a v letech 1993–1996 dokonce v komisi, která určuje celosvětová pravidla golfu (Rules of Golf Committee).

Architekt moderního českého golfu

Po sametové revoluci v roce 1989 využil své celoživotní zkušenosti a kontakty k raketovému rozvoji českého golfu. Stanul v čele nově vzniklé České golfové federace a vedl ji až do své smrti v roce 2001. Za jeho éry začala masová výstavba nových hřišť a golf se v Česku zbavil nálepky sportu pro vyvolené.

Na jeho počest se dodnes každoročně hraje prestižní Memoriál Hanuše Goldscheidera a pro podporu mládeže byla založena Nadace Hanuše Goldscheidera pro český golf.