Golfový maniak Tomas Hradecký Klánovice

Stará golfová klubovna, která se přestěhovala do Klánovic a z ní byl caddiehous

Klubovna kterou zamítli

První Projekt Klánovické golfové klubovny, který se změnil na tu nynější Golfovou klubovnu. Převzato ze stránek Antonína Krčmáře, které už neexistuji

Golfová klubovna, kterou zavrhli a postavili jinou a to za tu co stojí dodnes

Golf Club Praha

Před klubovnou v Klánovicích: sekční šéf Dr. J. Schiezsl, pí Z.M. Havránková (místopředsedkyně Golf Clubu Praha) vysl. R. Künzl – Jizerský, šk. rada Dr. R. Kalivoda a sekr. Ing Charvát

Zleva stojící muži: Ing.Miloslav Kubelík, Milan Sommerschuh, Ivan Vávra zleva sedící: neznámá žena, Karel Hynek, Hilda Vávrová matka Ivana Vavry, Libuše Staňková - Holubová

Z leva. Fanda Stejskal. Jiří David st., Milan Sommeschuh, Karel Hynek, Libuše Staňková - Holubová, sedící Hilda Vávrová matka Ivana Vavry, Ivan Vávra

Zleva stojící muži: Ing.Miloslav Kubelík, Milan Sommerschuh, Ivan Vávra zleva sedící: neznámá žena, Karel Hynek, Hilda Vávrová matka Ivana Vavry, Libuše Staňková - Holubová

Golf. Klubovna klánovického golfu, kam chodil hrát i Jan Masaryk, se po rekonstrukci vrátila do krásy čtyřicátých let. Teď ale čeká na kupce a na obnovení provozu zdejší, ještě před pár roky vyhlášené restaurace.

PS: podle mě Jan Masaryk nehrál golf ale jeho otec T. G. Masaryk daroval tento pohár

klubovna kdy patřila ČSTV od roku 1953 až do roku 1993 kdy to zase převzal Golf Club Praha

Historie českého golfu

První golfové hřiště na území dnešní České republiky (také první v celé Rakousko-uherské monarchii!) bylo vybudováno v roce 1904 v Karlových Varech. Mělo 9 jamek s délkou 2390 yardů (na osmnáctijamkové se rozšířilo až v roce 1929). Další devítijamkové hřiště vzniklo v roce 1905 v Mariánských Lázních, slavnostního otevření se zúčastnil i anglický panovník Eduard VII. Obě hřiště však byla primárně určena pro zahraniční klientelu lázeňských měst, zejména pro Američany a Angličany, kteří si jejich vybudování de facto vyžádali.

Za skutečné počátky českého golfu je považována až aktivita rodiny průmyslníka Františka Ringhoffera, která si těsně před první světovou válkou upravila vlastní pozemek u obce Volešovice na malé golfové hřiště. Později zde založili soukromý Ringhoffer Golf Club, jehož členy byli rodinní příslušníci a špičkoví zaměstnanci Ringhofferových závodů.

Praha se vlastního golfového klubu dočkala až v roce 1926. Byl ustaven pod názvem Golf Club Praha (GCP), vybudoval své hřiště v Praze-Motole a v roce 1927 zde uspořádal první soutěž. V čestném výboru klubu zasedl kromě jiných Jan Masaryk jako čestný předseda a pražský primátor Karel Baxa.

Nezávisle se vyvíjela třetí z ratolestí českého golfu. Její kořeny spadají do roku 1923, kdy si skupinka přátel dovezla z Anglie set golfových holí a na loukách u obce Stránčice začala s tréninkem. Z této aktivity se v roce 1928 zrodil Golfový klub Líšnice (GKL), založený kromě jiných z iniciativy umělce Adolfa Hoffmeistra. U Líšnice na pozemcích bývalých pastvin roku 1928 vzniklo také golfové hřiště. Klub byl založen jako pánský, ženy a přítelkyně však mohly muže doprovázet a samozřejmě i hrát a reprezentovat, nemohly se však účastnit klubových schůzí. (Toto pravidlo se dodržovalo až do roku 1958, kdy klub vstoupil do jednoty Slavoj.)

Na konci roku 1931 se všechny tyto české kluby, spolu s jediným existujícím slovenským Golf Clubem Piešťany, sdružily do Golfového svazu ČSR. Kluby z Karlových Varů a Mariánských Lázní do svazu nevstoupily. Předsedou GS ČSR se stal František Ringhoffer a generálním tajemníkem byl Ing. Josef Charvát.

Většina turnajů se až do roku 1934 konala na hřišti v Motole. Rozvoji českého golfu ve 30. letech napomáhal i zájem prezidenta T. G. Masaryka, který věnoval putovní pohár pro národního mistra. První národní mistrovství ČSR na rány právě o putovní Masarykův pohár bylo sehráno v roce 1930 na motolském hřišti. Od roku 1932 se zde konala také mezinárodní amatérská mistrovství ČSR na jamky. V roce 1934 se však mistrovství nekonalo, protože motolské hřiště bylo ve špatném stavu. Výhledově bylo stejně odsouzeno k zániku, protože muselo ustoupit záměru rozšíření blízké nemocnice. Tato situace byla podnětem pro dohodu s GC Marienbad o uspořádání mistrovství republiky na tehdy již osmnáctijamkovém hřišti v Mariánských Lázních. Na tamějším hřišti se v roce 1935 sehrála mistrovství hned tři: první otevřené mistrovství ČSR a obě mezinárodní amatérská.

Koncem roku 1937 byla založena Evropská golfová asociace a jedním ze zakládajících členů se stal také GS ČSR.

Mezitím se rodina českých golfových klubů rozšířila o další dva: Golf Club Brno (GCB) a Golf Klub Třemšín (GKT). Oba kluby vstoupily do GS ČSR.
Rokem 1937 skončila existence motolského hřiště. Hned rok poté však bylo otevřeno nové, velmi hezké lesní hřiště v Klánovicích, vybudované na 90 ha pozemků věnovaných baronem Lichtensteinem.

Na podzim roku 1938 došlo k okleštění Československé republiky a odejmutí jejích pohraničních území. Český golf tím ztratil možnost hry na třech hřištích, zbyly jen Klánovice, Líšnice, Leletice a v roce 1939 nově otevřená Svratka. Bylo jen přirozené, že od roku 1939 se hlavní golfové dění soustředilo v Klánovicících. Zřízením Protektorátu Čechy a Morava 15. 3. 1939 zanikla republika. Přesto se ještě v tomto roce konalo Amatérské mistrovství republiky, při kterém se uděloval Masarykův pohár.

Druhá světová válka nevratně ovlivnila i český golf. Řada předválečných golfistů přestala hrát a již se nikdy k tomuto sportu nevrátila. Golf však statečně přežíval, soutěže se konaly, i když méně obsazené. V tomto období herně zcela mimořádně vyrostl český hráč Hanno Tonder, který byl na domácím území téměř bez konkurence.

Dr. Hanno Tonder (1915 – 1955) byl po celou svou sportovní kariéru hráčem Golf klubu Líšnice. V období 1932 – 1950 se stal držitelem mnoha mistrovských titulů a pro domácí soupeře byl prakticky neporazitelný. V roce 1936 se v nejsilnější evropské konkurenci na Velké soutěži národů v německém Baden-Badenu umístil na 5. místě výsledkem 288 ran na 72 jamek. V roce 1944 byl zatčen a vězněn gestapem, politickým vězněm byl i v letech padesátých. Jeho životní pouť skončila sebevraždou.

Tonderovi se svým vytříbeným stylem přibližoval další vynikající hráč Karel Hynek.

Represe po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha v květnu 1942 přivedly do vězení nebo přímo na popraviště řadu osobností veřejného života. Byli mezi nimi i významní golfisté - nejvíce popravených bylo z Brna, z Líšnice například prezident klubu Ludvík Vaněk a z Golf Clubu Praha člen výboru Veleslav Wahl, zatčený přímo na hřišti. Klánovické hřiště s klubovnou bylo po atentátu na Heydricha částečně zabráno okupanty. Do roku 1944 bylo hratelných jen šest jamek, na podzim 1944 bylo hřiště uzavřeno zcela. Do konce války pak český golf přežíval pouze na Líšnici.

Do poválečného období vstupoval český golf soustředěný už jen do čtyř klubů. Byl to Golf Club Praha a Český golfový klub, které oba působily v Klánovicích, Golfový klub Líšnice, který využíval válečnou situací nejméně poškozené vlastní hřiště a Golf Club Brno, jehož hráči také zajížděli do Klánovic. Aktivita ostatních klubů byla z různých důvodů zpřetrhána a ukončena.

Na klánovickém hřišti se v poválečném období začala věnovat golfu i řada význačných sportovců z jiných odvětví. Patřili mezi ně hokejisté Gustav Bubník, Václav Roziňák nebo bratři Zábrodští. Cestou z klánovického hřiště bohužel tragicky zahynul i vynikající český profesionální tenista Karel Koželuh.

Celostátní aktivity řídil Československý svaz golfu. První poválečné mistrovství mužů a žen se konalo v roce 1946 v Klánovicích. Další mistrovství se konala v Mariánských Lázních, kde hřiště pomohla do slušného stavu uvést americká armáda. V roce 1947 se konalo první poválečné mezistátní střetnutí se Švýcarskem. Ve stejném roce byl založen Golf Club Mariánské Lázně, a to lidmi, kteří přišli osídlit vylidněné pohraničí. Jedním z nich byl válečný letec a hrdina Ivo Tonder, bratr Hanno Tondera.

V únoru roku 1948 proběhl vládní puč, jehož výsledkem se stala totalitní vláda komunistů. Následné politické změny tvrdě zasáhly celou společnost, včetně odvětví sportu.

Vláda rozhodla o tzv. sjednocení tělovýchovy a jako sdružující prvek ustavila tělovýchovné spolky Sokol (kromě maskovacího názvu neměly nic společného s Československou obcí sokolskou). Všechny kluby či spolky musely být buď zrušeny, nebo začleněny do těchto organizací, které následně řídily a kontrolovaly jejich činnost. A tak se Český golfový klub, vzniklý sloučením původního Golf klubu Třemšín s Golf Clubem Praha, stal oddílem golfu závodního Sokola závodu Jana Švermy, Golfový klub Líšnice se stal oddílem golfu Sokola Líšnice atd.

V 50. letech byl československý golf nejvíc ohrožen. Totalitní moc v tomto sportu spatřovala projev západního způsobu života, což bylo považováno za ideologickou diverzi. Proto byl golf na všech úrovních potlačován a někdy i likvidován. Na konci roku 1950 byla zakázána hra na klánovickém hřišti a klubovna byla uzavřena. Zábor klubovny proběhl tak rychle, že si členové ani nestačili odnést své věci. Hřiště bylo rozoráno a osázeno stromky. Tím skončil krátký život tohoto krásného, téměř dostavěného hřiště.

Podobný pokus o likvidaci areálu proběhl i na Líšnici a zánik svého času hrozil také mariánskolázeňskému hřišti. Paradoxně v té samé době bylo nadšeným golfistům umožněno svépomocí obnovovat válkou zchátralé golfové hřiště v Karlových Varech.

Šťastným řízením okolností se na příštích deset let staly střediskem českého golfu Mariánské Lázně. Západočeské krajské orgány ponechaly golfu místo ve svých tělovýchovných strukturách, hřiště bylo zachráněno a dokonce se zde každoročně konalo mistrovství v golfu (pod krycím názvem Pohár města Mariánských Lázní).

V tomto období českému golfu vládl Miroslav Vostárek, který zvítězil ve všech mistrovstvích konaných v letech 1951 – 1956 (kromě roku 1952, kdy se nezúčastnil).

V roce 1956 byl veškerý sport v Československu zastřešen Československým svazem tělesné výchovy (ČSTV). Do této organizace byly začleněny jen oba západočeské golfové oddíly, zatímco všichni klubově neorganizovaní golfisté pražští, líšničtí i brněnští zůstali mimo. Proto začala probíhat jednání o založení golfových oddílů při větších pražských tělovýchovných jednotách. V roce 1958 pak tři pražské jednoty přijaly do svých struktur golfové oddíly: byly to TJ Tatran Praha, TJ Dynamo Praha (později přejmenovaná na TJ Slavia Praha) a TJ Slavoj PZO. Sekce golfu vznikla v roce 1959 také při Městském výboru ČSTV v Karlových Varech.

Po deset let trvající obnově bylo v roce 1960 otevřeno karlovarské osmnáctijamkové hřiště. V tomto roce se začala hrát celostátní liga družstev, která svým kolektivním pojetím vyhovovala režimem upřednostňovaným formám sportu. V roce 1963 se golf organizačně včlenil do struktury ČSTV jako Řídící komise golfu, která však nebyla na úrovni vrcholných orgánů ostatních sportů.

V 60. letech v českém golfu dominoval Jiří Dvořák. První mistrovský titul získal v roce 1960 ve hře na rány a od té doby kraloval celých devatenáct let. Jeho nejtěsnějšími pronásledovateli byli bratři Jan a Jiří Kunštovi, v čele ženského golfu se střídaly Hana Brožová a Ludmila Křenková.

V roce 1965 využil český golf „politického oteplování" a uspořádal v Mariánských Lázních první mezinárodně obsazený turnaj od roku 1939. Pro zpopularizování akce organizátoři využili přítomnosti tehdy velmi známého švédského hokejisty Sven Tumby Johanssona, který se turnaje účastnil. Tenkrát snad poprvé od roku 1948 psal totalitní tisk o golfu, navíc bez averze.

Postupně začali na mezinárodní akce přijíždět golfisté ze Švédska, Rakouska a Německa, a také naši hráči několikrát vyjeli do ciziny k meziklubovým utkáním. Významná byla účast československých hráčů na nejprestižnější světové profesionální soutěži dvoučlenných družstev s názvem Canada Cup, později World Cup.

V roce 1966 došlo v Československu k úplnému uznání golfu jako regulérního sportu. Sekce golfu v ČSTV tehdy zastřešovala 10 golfových oddílů. Ke stávajícím hřištím přibylo golfové hřiště v Boskově u Semil a ve výstavbě bylo hřiště v Poděbradech.

Politické uvolnění vyvrcholilo Pražským jarem v roce 1968. V ČSTV došlo k zakládání jednotlivých sportovních svazů s poměrně velkými pravomocemi, i golfisté proto založili Československý golfový svaz (ČGS). Předsedou svazu byl zvolen Miloslav Plodek.

Roku 1968 se ČGS stal členem Evropské golfové asociace (té samé, na jejímž založení se československý golf v roce 1937 zásadně podílel). Mezinárodní kontakty v rámci Evropy se posílily a začaly zájezdy českých golfistů do USA na seniorský turnaj do Colorado Springs. Tento slibný vývoj pokračoval ještě v roce 1969, pak však nastala doba normalizace a kádrování a mnohé z výdobytků českého golfu z 60. let byly opět ztraceny.

Stěžejními soutěžemi byla samozřejmě dvě mistrovství, na jamky a na rány a pak rozsáhlá celostátní soutěž družstev, liga, která měla několik výkonnostních úrovní. Do soutěže se zapojovala nová družstva jak ze stávajících, tak z nově se tvořících oddílů. Ke třem golfovým centrům (Praha, Mariánské Lázně a Karlovy Vary) se přidružily Poděbrady, Semily a Ostrava. Ostrava obohatila český golf o osmnáctijamkové hřiště v Šilheřovicích. Ožila i dlouho ladem ležící Svratka, která se stala střediskem obnoveného brněnského golfu.

V průběhu 70. let začala výstavba hřiště v Praze, kterou zabezpečoval nově založený Golf Club Praha. Tento klub, posílený sloučením s oddílem Slavia Praha, navázal na tradici předválečného GCP.

Dominantním hráčem byl i nadále Jiří Dvořák, který i v těchto letech získal 12 mistrovských titulů, poslední v roce 1979. V ženách bezkonkurenčně kralovala Ludmila Křenková, která z dvaceti možných titulů získala 14.

V 80. letech k nám již pravidelně zajížděly velké skupiny zahraničních hráčů na Mezinárodní mistrovství na rány. Hlavní zásluhu na tom měl mezinárodní tajemník ČSG Hanuš Goldscheider, který měl s představiteli řady zahraničních golfových asociací dobré vztahy.

Z pozdějších světových jmen jsme u nás hostili Němce Thomase Gögeleho a Dána Thomase Björna. Domácí mistrovské tituly se již dělily mezi více hráčů. Byli to například Miroslav Brtek (4 tituly), Jiří Kunšta a Pavel Fulín (po 3 titulech) a Jan Kunšta (2 tituly).

Konec roku 1989 přinesl zásadní politické změny. Již na jaře 1990 změnil ČSG své jméno na Československou golfovou federaci a jejím předsedou se stal Ing. Milan Moučka. Současně byl zahájen proces osamostatňování golfových oddílů, které začaly vystupovat z tělovýchovných jednot a stávaly se opět samostatnými golfovými kluby.

Rozdělení Československa na dva samostatné státy 1. ledna 1993 přineslo nové změny ve strukturách. Nástupnickou organizací po ČGF v České republice se stal Českomoravský golfový svaz. Na následné konferenci ČMGS bylo rozhodnuto nadále používat označení Česká golfová federace (ČGF); jejím prezidentem se stal Hanuš Goldscheider.

Během 90. let a v prvním desetiletí 21. století došlo k obrovskému nárůstu počtu hráčů a klubů a byla vybudována řada nových hřišť. Golf se stal vyhledávaným a „módním“ sportem, který u nás až dosud zaznamenává trvalý dynamický rozvoj.

Od roku 1993 až 2006 Golf Club Praha

Po sametové revoluci se všechny golfové kluby spojili dohromady a vznikl nový Golf Club Praha. Po zorání Klánovického golfu se hráči přidružili k různým klubům jako Slavia, Tatran a další. Většina šla pod Slávii. Každý rok jsme se sešly u novinářů, kde se pouštěli golfové filmy, které přinesl Hanuš Goldscheider. Na schůzích Golf Clubu Praha se přeli o Klánovice. Jedny chtěli Motol a jedny Klánovice kde bylo zatím ubytování a různé výjezdy různých podniků. Než se definitivně rozhodlo že Klánovice prodají. Koupila to parta lidí a založili Forestgolf Klánovice a chtěli tady postavit hřiště ale také to neměli lehké, protože zase proti nim bojovali občané Klánovic, kteří také byli rozdělení na pro golf a proti golfu.

Od roku2006 až 2012 Forestgolf Klánovice

Při hledání loga Forest Golfu Clubu Klánovice jsem narzil na mojí legitimaci z roku 2010

U klubovny byli tréninky dětí a i dospělých. Dělali se tam i malé turnaje dětí i dospělých a různé akce. Celí areál žil golfem a i společensky. Já jsem tam chodil každý den si na celí den posedět a hlavně fotit. Také jsem tam udělal 30 000 fotek.

Od začátku roku 2013 se klubovna neotevřela. Po nějakou tu dobu využívali včelaři, kteří tam dělali kroužky a vyráběli různé věci z včelího vosku, a i na parkovišti měli včelí dům ve který si lidi mohli pronajmout a ležet nad včelami, a i se koukat na včely za sklem na zdi. Je tam i sociální zařízení. Asi před rokem to vše museli přestěhovat k lesu na louku kde se trénovalo, a i se hráli malé turnaje. I se tam na té louce pásli koně Protože tu klubovnu vydražilo město a je tam pobočka DDM Prahy 10

Po uzavření klubovny

Kultivace Bee Happy louky se nezastavuje ani o prázdninách

pozvali jsme zase pomocníky
z Újezda nad Lesy. Díky!

Moje vzpomínka na golf v Klánovicích a na matku Vladimíru Novákovou ( Dadulu )

Vladimíra Novákoková Hradécká ( Daula ) nevím z kterého hřiště to je ( Klánovice nebo z Marianských Lázní )

Matka odjakživa hrála v šatech nebo sukni. Jednou koketovala s krátkými šortkami, ale už si tak moc nepamatuji, jestli si je koupila nebo ne. Také si pamatuji že při hře se musela se uhodit holí krku a tu ránu zahrála dobře

Věci z Golfové klubovny v Klánovicích od DDM Dům Dětí a Mládeže Prahy 10 kterým to teď patří

Pohár Věnovaní Rudým právem

Podle mě tento pohár je zbytek po původním Golf Clubu Praha, který skončil v roce 1953. Ale nejsem jisty. Podle toho nápisu Věnuje Rudé Právo Vydavatelstvo

Pohár pro Mistryni klubu

To je pohár pro mistryni klubu. Nechci se kouknout na stranu, protože bych omdlel, kdo to vyhrál

pro Mistra klubu rok 2009

Různé ceny

Nevím kdy se Forest Golf Club Klánovice dostal pod Českou Golfovou Federaci

Upravená v Inteligenci

Pohár pro mistriny Klubu Forest Golf Club Klánovice

Jsem rád že tuto ceduli mám na památku. Vklubovně jsem byl denně a fotil tam dění a i malé turnaje a trébiky dětí a dospělích

Golfové ceny Fotrst Golf clubu Klánovice
AI mě udělala na tricku Dívky Logo Forest golf clubu Klánovice a za chlapcem klubovnu sterjneho klubu

Sever vítězí

kontrola plánu golfu s maktou golf plánu kterou udělal Archtekt Jiří Turek Praha

Plakáty starý golf

Zachránce Golfových věcí Tomáš Hradecký

Na Klánovický tenis a golf vzpomínala Vladimíra Nováková Hradecká ( Dadula )

Vladimíra Nováková Hradecká ( Dadulka ) s matkou Karolínou Novákovou a otcem Vladimírem Novákem

Vladimíra Nováková Hradecká ( Dadulka )

Mimo to byl v Klánovicích i sportovní život a to nejen v Law tenis klubu Klánovice, ale i golf club Praha. Tento sport se dostal do Klánovic tak, že GCP měl hřiště v Motole odkud asi po deseti letech od svého – založení byl vyhoštěn zrušen nájem. Představitele klubu hledali dlouho až našli lesy v Klánovicích. Baron Lichtestein daroval cca 90 hektaru lesa, baron Ringhoffer - náruživí golfista z Velkých Popovic se postaral o strojní park a paní Havránková nadšená golfistka vlídná osoba a značně majetná sehnala další mecenáše (dnešní sponzory), mezi nimi byl Jan Masaryk a už se začalo pracovat a budovat. V roce 1937 byla postavená klubovna, stará dřevěná klubovna byla převezená z Motola. Obě budovy stojí na hřišti do dnešního dne.

Ale hřiště je značně zdevastované. Devastaci způsobil totalitní režim nejen tím, že zakázal v Klánovicích golf hrát, ale i tím ze povolil bytovky a veškerá kanalizace byla svedená do potůčku který vedl do lesa a do areálu golfového hřiště. Co se stalo? Plno smradu, některé časti jsou jako plovoucí ostrovy se stromy, které odcházejí. Tato část lesa je chráněnou oblasti pro výskyt vzácných druhů rostlin i ptáku a jiných zvířat. Je velmi smutné, když se stále nacházejí lidé, kteří pro svůj vlastní prospěch jsou ochotní se snížit a dělat rázné kejkle mejkle, staví se jinak do oči a jinak jednají a prodloužili tak o plné 3 roky golfistům vrátit golfové hřiště v Klánovicích nejen do původního stavu a dát Klánovicím zastaralou popularitu v Evropě a pomoct nemalou část vstupu naší malé české zemi do Evropy. Klánovické hřiště bylo sice neúplné pro světové mistrovské parametry – pro válku nemohlo být dokončeno. Bylo vybudováno 9 jamek a dalších 9 jamek se začalo dodělávat. Za války byla část hřiště a to 6 jamek perfektně udržováno. Po válce druhých 9 jamek nemohlo být dokončeno pro totalitu. Na třech jamkách nebilo možno hrát protože byly v blízkosti klubovny, kterou zabrali němci a jamky využívali jako parkoviště pro auta. Bylo výhodné protože bylo skryto v lese, ale stejně si je pak ke konci války " hloubkaři" vyhlédli a ostřelovali.

Proto svou perfektní úpravu a scenerii bylo toto hřiště považováno za nejhezčí ve střední Evropě. Greeny " jamkoviště" byli bez plevele a tráva byla, jak jemní perský koberec. Každá jamka měla své vlastní zavlažování – ne automatické jako je to dnes. Ráno správce golfového hřiště pan Truhlář, který měl všechny jamky jako svou zahrádku nebo alpínkář svou alpínku.

Vzal dlouhou bambusovou tyč a vybičoval rosu z trávníku, toto bylo prospěšné nejen trávníčku, ale i hráčům protože rosa nebrzdila míče. Bičováním odstranil i hromádky hlíny, kterou dovedou žížaly jedinečně vystrkat na povrch a tvoří tak další zábranu golfistovy, aby se co nejistěji a nejméně ranami dostal do jamky. Fairwaye byly dosti úzké mezi stromy jak listnatými tak jehličnatými.

Golfistům se často stává, že pří hře se dostanou vlevo nebo vpravo mimo fairway a jejich míč pak leží na vedlejší " jamce". To se v Klánovicích nemohlo stát, aby snadno odehrál zpět na jamku kde hraje. Prostě byl v lese. Když byl podzim a i vlastně na jaře a v letě ležel míč v listnatém lese to nebylo jednoduché jej nalézt. Jedna kouzelná jamka č. 4 se hrála asi ze čtyř metrového valu. Muži hráli u trati, která vede z Masarykova nádraží do Kolína přes velkou reservaci vody " rybníček" uprostřed vřesoviště. Ženy měli před sebou rovněž vřesoviště a kousek louky než se dostaly na fairway tj. na ostříhanou zelenou plochu. Na jaře louka byla rozkvetlá a plná bylých kopretin a když byla rána krátká, nebylo bílý míček snadné v té záplavě běloby nalézt. Na podzim pak bylo krásně hrát přes krásné růžové fialové vřesoviště na sytě zelený trávník. A jamka č 5 tam měli muži ze svého odpaliště přímo uprostřed velkou břízu, skoro každý se dostal míčkem do větví a tento neslavně skončil ve vysoké trávě, vřesovišti. Kdo měl štěstí tomu míček proletěl. Bilo mnoho stížnosti na tu krásnou břízu a když se na schůzi výboru začalo hlasovat o tom, že by bylo lepší jí pokácet a všechny byli proti. Další jamkou byla sedmička. Tam měli ženy před sebou něco jako hluboký bunkr kde sice byl písek a v něm se dařilo borovičkám. Tyto sice nebyly husté, ale značně nepříjemné. Byla to jamka dosti dlouhá na pět ran a asi uprostřed na pravé straně byl malý mělký bunkr a před nim ještě navíc takový lalok velkých vzrostlých borovic - taky úsek kdy se hráč sec svojí ranou dostal vpravo místo doprostřed fairwaye. Osmička byla krátká na tři rány a byla sympatická. Pak se přecházelo přes lávku - přes Klánovický " Botič"ještě navíc doplněný setleným listím na devítku. Tento " Botič" byl výborem překřtěn na " Carola River" protože Karla Nováková (moje babička ), která sice nehrála, ale fandila a chtěla přecházejícím golfistům rychle uvolnit lávku, šlápla vedle a už tam byla. Pomalu tím měkkým smrdutým materiálem klesala ke dnu, hezky v leže. Její žlutá sukně a bílá blůza nebylo nic proti tomu, jak měla mezi prsty onen materiál a hlavně ty její lokýnky jak naplněné trubičky. Na devítce na fairway to celé "čvachtalo".

Klánovice totiž měli vždy dostatek vody ve studních. Dokonce na jaře bývaly sklepy většiny vilek celé pod vodou. Studny měli jíž v 4-5 metrech vody skoro rovně s povrchem země a byly nevyčerpatelné. Takže na devítce se každý hráč se svlažil nožky.

Obešla se klubovna a šlo se znovu na první jamku kde v lesním tunelu od odpaliště nebyla taky pro nerovné hráče se dostat na výhled protože byla do pravého úhlu a kdo nebyl dost dlouhý tak měl možnost riskovat ránu mezi nějakou tou uličkou mezi vysokými silnými borovicemi a nebo mít jednu ránu na víc.

Dvojka krátká úzká v lesním tunelu a kolem greenu byly samé vzrostlé borovice. Kdo byl první ránou na geenu měl požitek z krásné hry a kdo byl mimo měl nějaké golfové starosti navíc. Pro dnešní dobu neuvěřitelná věc.

Dámská šatna a v ní ani jedna skřínka nezamčená uprostřed místnosti byl stůl s ubrusem a vázičkou s květinami z louky nebo lesa a dosti velká skleněná miska a do misky si každá žena odložila prstýnky, řetízky, hodinky, náramky, a podobné věci a večer to tam našla a když zapomněla tak to našla i po týdnu, když přijela na nějakou tu soutěž. Z klubovny dovezené z Motola byl upraven " caddie – house " to je klubovna pro caddie - nosiče holí. Tito hoši měli své stalé hráče nebo byly přidělováni caddemastrem který měl všechny caddie na starosti a i je vyplácel lístky které každý hráč po hře vyplnil a zapsal kolik kol, hodin na cvičné louce sním byl caddie.

Cadde po předání vyplněného lístku obdržel peníze a hráč zaplatil clubu musel za ně nejen ručit, že se nepohybovali volně podle své libosti ale podle golfové etikety a řádu - proště, aby nepřekáželi ve hře a podobně, ale museli i za ně zaplatit. Ve všední den méně v sobotu a v neděli dvakrát tolik. Nestačilo přijít, zapsat se a eventuelně i zaplatit "hostovné" člen se totiž musel také podepsat čili musel být přítomen. Cizí golfisté měli možnost zaplatit si poplatky ze hry, eventuelně si vypůjčit hole, míčky ba i boty. Pochopitelně po předložení legitimace eventuelně i handicapu "to je ulévá hráče" svého mateřského clubu. Club měl vlastní nádobí – porcelán se znakem clubu. Měl své vlastní vinné sklepy různé druhy vína.

V lese nedaleko klubovny byla na potoce malá přehrada a rezervace různých ryb. Po domluvě mohl člen obdržet nebo jeho hosté čerstvé ryby k obědu nebo k večeři. Obec Klánovice získali další vkusné vilky které postavili členové klubu. Někteří občané Klánovic měli možnost pronajmout svoje nepoužívané místnosti a s nich výdělek na udržování jejich vilek. V Klánovicích bylo i několik pensionů, soukromí zahradnictví, takže ovoce a zelenina byla přímo od pramene. Okrašlovací spolek Klánovic se postaral o úpravu lesních cest, vypiskoval chodníky v obci obstaral lavičky i v lese. Pořádal různé zábavy, ochotnické divadlo kouzelníky, poutě. Poutˇ byla záležitosti slavnou a výnosnou. Tak na příklad pan Batovec " tiskárny na Národní třídě si za vlastní peníze vipujčíl uniformu "policie"a vybíral pokuty a peníze odevzdal spolku. Pan Vejnar "prádlena a výroba košil Vysočany "si vypůjčil masku medvěda jedna dívka dělala cikánku a chodili a hádali z ruky za peníze které šli do spolku. Jednotlivé dámy si zapůjčili stánky a plachty a prodávaly své výrobky. Takže byl stánek s dortama, s chlebíčky, pivem, vínem limonádou i perníkem to z vlastních zdrojů a peníze odevzdali do spolkové pokladny. Na golf jezdili velké rodiny cizinců – diplomatů, včetně psů dětí a vychovatelek. Vychovatelky si našli někde palouček poblíž klubovny aby se na hřišti nepletli a chovali se disciplinovaně a hráli si s dětmi – chlapi hráli golf i jejich ženy a všem bylo dobře. Celí areál golfu byl oplocen. Našli se i lidé, kteří plot poničily a to proto, aby se lépe dostali do lesa a nasbírali si houby, kterých tam bylo hodně. Pan správce "greenkeeper bydlel v hajence u placin byl to Čechoameričan, který v Americe dělal správce hřiště hlavně udržoval hřiště. Za války golfisté měli v této hájence náhradní klubovnu a šatny. Byli to dva milé lidé", kteří žili pro golf a společnost golfistů. Posezení u ních bylo příjemné v kouzelném prostředí lesa, malého rybníčku cesty lemované hlohy, které byly sestříhány do různých forem.

Posezení v teplých dnech nebo i chladnějších budˇ před klubovnou nebo v ní bylo zpestřováno příchodem srnek s koloušky, bažantů kteří žili se na louku před klubovnu přicházeli past a nikdo se neodvážil je rušit. Na cvičné louce byl přístřešek s kobercem z umělé hmoty, aby bylo možno trénovat i v době deště.

Cvičná louka byla kolem dokola zarostlá lesem, takže z větší dálky nebylo nic vidět. Nerušeně mohl každý se podle svého kroutit jak žížala než dostal do paměti a těla správní golfový pohyb a švih. Nalezené golfové míčky caddiemi bylo zakázáno od nich kupovat a nikdo s golfistu by to neudělal. Byl nedostatek míčů, většinou jsme je měli označené, takže se vědělo či je míček. Caddie měl za povinnost nalezený míček odevzdat v klubovně správci a obdržel za to peníze.

V Praze dne 3.5. 1993 Vladimíra Nováková - Hradecká ( Dadula)

Klánovická klubovna

Klubovna kterou zamítli

Golf Club Praha

Historie českého golfu