Marta Aubrechtová
Moje vzpomínka na Martu Aubrechtovou
Madam Aubrechtová byla kamarádka s Marii Koželuhovou, která bydlela v Klánovicích a chodili za mojí babičkou Karolinou Novákovou. Jednou sem Madam Aubrechtová přišla a říkala že je tady tajně a že se to nesmí dozvědět Koželuhová. Najednou někdo zazvonil a já jsem se šel kouknout a rychle jsem vletěl do pokoje a zakoktal jsem jen je tady Kokokoželuhová a v tu chvíli už stála za mnou ve dveřích. Když jsem chodil do práce tak jsem vždy v pátek jel k ní do Vlodičkové nad Cukrárnu Mišák a jeli jsme k matce na Harfu kde jsme se naložili do auta a vezli jsme ji sem do Klánovic
Marta Aubrechtová
Životopis (biografie) / Informace:
Marta Aubrechtová byla jedním z velkých tanečních talentů, narozených v první dekádě minulého století. Svou životní pouť započala 11. září roku 1903 v Praze a již ve svých pěti letech tančila v dětském sboru pražského Národního divadla. Postupně se jejími učiteli stali tanečníci, baletní mistři a pedagogové jako Augustin Berger /1861-1945/, Achile Viscusi /1869-.1945/, takřka zapomenutá Ema Geitlerová a v zahraničí, kam se dostala bezprostředně po vzniku Československé republiky, mimo mnoha jinými i Olga Iosifovna Preobraženská /1870-1962/.
Po návratu do vlasti se Marta Aubrechtová stala počínaje rokem 1922 sólistkou vinohradské zpěvohry, odkud na jednu sezónu odešla do angažmá v Slovenském národním divadle v Bratislavě, kde se stala primabalerínou a choreografkou v jedné osobě. V dobovém tisku byla vysoce hodnocena pro svou profesionálně zvládnutou postavu Svanildy v baletu Léo Delibese Coppélia /1923/. Ve stejné době ještě tančila i v košickém divadle. Od roku 1924 do roku 1926 byla sólistkou baletu a také choreografkou v plzeňském divadle, kde tančila v Čajkovského Louskáčku/1924/ a tolik oblíbené Delibesově Coppélii /1926/aj.
Po roce 1926 se i přes své mládí stala vyhledávanou choreografkou pražských operních,operetních a revuálních scén. Od počátku třicátých let minulého století se věnovala choreografii zejména ve Velké operetě a v Novém německém divadle v Praze, kde také vedla krátce i baletní sbor. Osvědčila se i jako majitelka taneční školy U Nováků, ve spolupráci s tanečním mistrem, choreografem a pedagogem Remislavem Remislavským /1897-1973/.
Mimo tanec byl zde vyučován také step, akrobacie a výcvik krasobruslařů. S talentovanými tanečníky, zejména s vlastním dívčím souborem, podnikala zájezdy po vlasti, ale také do zahraničí. Po roce 1945 se uplatnila jako choreografka mnoha ledních revuí. Mezi žáky Marty Aubrechtové patřil tanečník a choreograf Rudolf Macharovský /1909-1978/, tanečnice Eliška Slancová /1921-1999/, tanečník,choreograf a pedagog Frank Towen /1912-1991/, tanečnice a baletní mistryně Miroslava Pešíková /*1946/.
Baletní průpravu Marty Aubrechtové absolvovaly i mnohé sportovkyně - Věra Čáslavská, Hana Mašková aj.
Marta Aubrechtová zemřela v Praze 25. ledna roku 1986 ve věku nedožitých 83 let.
Marta Aubrechtová
- Dětský talent: Již v pěti letech tančila v dětském sboru pražského Národního divadla.
- Studium a učitelé: Učila se u baletních mistrů, jako byli Augustin Berger či Achille Viscusi, a své vzdělání rozvíjela také v zahraničí (např. v Paříži a Londýně).
- Divadelní angažmá: V roce 1922 se stala sólistkou vinohradské zpěvohry a působila jako primabalerína a choreografka v Slovenském národním divadle v Bratislavě.
- Operetní scéna: Od roku 1926 hostovala v předních pražských revuálních a operetních divadlech (Velká opereta, Nové německé divadlo, Aréna na Smíchově). Excelovala v inscenacích jako Cikánský baron, Orfeus v podsvětí nebo Země úsměvů. [1]
- Filmová tvorba: Objevila se také na stříbrném plátně, například ve snímcích Pepina Rejholcová (1932) nebo Žena, která ví, co chce (1934). [1]
- Rytmika
- Akrobacie
- Step – její škola bývá označována za vůbec první v republice, která systematicky vyučovala step.