Klánovické rodiny

Klánovice > Klánovické rodiny

Tady jsou rodiny, které jsou spojení s rozvíjejícími Klánovicemi. Jako moje rodina a batovců. Moje rodina je i spjatá s rodinou chmelařů, a to tak že Josef Novák měl dceru Máňu a Vladimíra. Josef Novák měl činžovní barák na Vinohradech a tady si postavil vilku do který jezdil s rodinou na víkendy. Když mu sebrali činžovní dům na Vinohradech tak se přestěhovali sem do té vilky. Moje babička zřejmě jezdila se svou sestrou Mirkou Lukešovou Batolcovou na výlety za svým mládencem. Tak se moje babička seznámila s Vladimírem Novákem synem Josefa Nováka. Mirka Lukešova si vzala Slávu Batovce a Karolína Lukešová si vzala Vladimíra Nováka. Vladimír Novák a Karolina Lukešová Novákova měla dceru Vladimíru a Slava Batovec s Mirkou Lukešovou Batovcovou měli syna Alexandera Batovce. Moje prarodiče sem jezdili na letní bit a matka tady chodila do školy, a to od jara do podzimu. Jinak v zimních měsících chodila do Biskupského gymnázia za Ludmilu. Než si postavili tuto vilu tak bydleli od jara do podzimu vedle rodičů Josefa Nováka, kde je teď květinářství Lucka a Vinotéka

Josef Novák majitel, kde teď bydlí Blanka a Ivan Chmelařovi

Chmelařová vila

Vladimír Novák

Vladimír Novák Legionář

Československý legionář

Ročník 1 číslo 31 strana 6

Rok vydání 9.8. 1919

Karolínka Lukešová Novákovi

Sestra Vladimíra Nováková Máňa ( dcera Josefa Nováka) její pes Šotek myslím že se tak jmenoval a Tomášek Hradecký ( Bydlela ve Dvanáctce co bydlí Chmelařovi)

Dědeček Dagmar Vachutové, Aleny Nožičkové a Lexi Batovce

František Bohuslav Batovec

český nakladatel a podnikatel / From Wikipedia, the free encyclopedia

Ignát Herrmann

Josef Bohuslav Foerster

Doupov

František Bohuslav Batovec (5. října 1846 Praha — 14. října 1909 Praha) byl český velkoobchodník a průmyslník. Roku 1873 otevřel v Praze na Příkopě úspěšné papírnictví, které se stalo základem významného velkoobchodu, spojeného s knihtiskárnou a litografickým závodem. Byl veřejně činný v podnikatelských sdruženích (např. starosta grémia pražských knihtiskařů a písmolijců, zakládající člen spolku Merkur) i vlasteneckých organizacích (Sokol aj.), zastával funkci soudce-laika v u c. k. obchodního soudu. Získal titul císařského rady a rytířský řád Františka Josefa. Požíval velké úcty zejména v podnikatelských kruzích. Po jeho smrti pokračoval v řízení závodu pod původním jménem (F. B. Batovec) jeho syn Alexandr.

František Bohuslav Batovec

Narození	5. října 1846 Jílové u Prahy Rakouské císařství
Úmrtí	14. října 1909 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	vydavatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inzerát Batovcova papírnictví v Národních listech r. 1873

Život

Narodil se 5. října 1846 v Praze-Starém Městě v čp. 120 (některé zdroje uvádějí nesprávné místo narození v Jílovém u Prahy). Navštěvoval obecnou školu v Jílovém a absolvoval akademické gymnázium. Na přání rodičů se pak věnoval na obchodu. Začínal od nejnižší pozice, ale brzy se vypracoval na obchodního cestujícího firmy Müller a spol., dodavatele zařízení pro cukrovary. Procestoval Německo, Belgii, Francii, Švýcarsko a Itálii, kde získal cenné zkušenosti. Po návratu r. 1873 se oženil a založil v Praze na Příkopě vlastní papírnictví. Na tomto základě pak v následujících desetiletích vybudoval knihtiskárnu, jednu z největších v Praze, spojenou s litografickým závodem.

Byl rovněž veřejně činný. Koncem 80. let zastával funkci starosty grémia pražských knihtiskařů a písmolijců. Byl předsedou diskontního družstva při České průmyslové bance, zakládajícím členem a zasloužilým činitelem spolku Merkur, členem obchodní a živnostenské komory i pražského Sokola a obětavým podporovatelem vlasteneckých spolků. Stal se soudcem-laikem u c. k. obchodního soudu.

Hrob Františka Bohuslava Batovce na Olšanských hřbitovech v Praze

Batovec byl ve své době považován za vzor moderního českého obchodníka a průmyslníka, který vlastní pílí vybudoval svůj podnik k dokonalosti a zajistil si tak čestné místo v obchodních a finančních kruzích. Současníci oceňovali rovněž jeho veřejnou činnost ve prospěch českých národních zájmů. Získal titul císařského rady a roku 1908 rytířský řád Františka Josefa. Město Jílové mu udělilo čestné občanství.

Zemřel 14. října 1909, několik měsíců po své manželce. Pohřben byl na Olšanech po obřadu v kostele Panny Marie Sněžné, za velké účasti představitelů průmyslu, obchodu, finančních institucí, městské samosprávy i občanských sdružení.

Další osudy závodu F. B. Batovec

Po Batovcově smrti převzal závod jeho syn Alexandr Batovec (1880–1947), který tam již předtím pracoval jako prokurista, a pokračoval v jeho rozvoji. Roku 1913 byl jmenován c. k. dvorním dodavatelem. 30. června 1923 oslavil podnik padesát let svého trvání. Roku 1929 se přestěhoval z dosavadní adresy (Na příkopě 16) do nového sídla na Národní třídě 39 vedle Platýzu.

Na tradici, přerušenou v době komunismu, navázala firma F, B, Batovec spol. s r.o., zapsaná do obchodního rejstříku 24. listopadu 1992 s předmětem podnikání knihtisk, ocelotisk, reprografické služby, koupě zboží za účelem prodeje a prodej a vydavatelská činnost. Jednatelem byl do roku 2006 Alexandr Batovec. Roku 2009 vstoupila společnost do likvidace a o dva roky později byla vymazána z obchodního rejstříku. Dnes je na historické adrese malá rodinná Tiskárna Batovec, zaměřená na vizitky, svatební a promoční oznámení apod.

Známé publikace

Závod F. B. Batovec vydal například tyto příručky:

Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok ... (název se několikrát měnil, v letech 1895–1904 obsahoval výraz „Batovcův“)
Batovcův Příruční místopis Čech, Moravy a Slezska pro praktickou potřebu zvláště upravený (1900)
Batovcův zápisník kalendářní pro úřady a kanceláře v zemích koruny České na rok 1902-26. Ročník I-XXV
Batovcův příruční místopis zemí Koruny české Čech, Moravy a Slezska zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený (1907)