Letos je tomu 100 Let od Narozeniny Vladimíry Novákové Hradecké ( Daduli ) 1925 - 2025
* 24. 2.1925
† 3. 6. 1996
Narozeniny Verunky Praha a Klánovice
Narozeniny Anety Klánovce
Vladimíra Nováková Hradecká ( Dadula)
Narodila jsem se prokuristovi u Junku Vladimíru Novákovi a Karle (Karličce) Lukešovi Novákovi v roce 1925 24. 2. Bydlela jsem v Korunní 11. V roce 1941 moje rodiče postavili vilku v Klánovicích a jezdili jsme sem na letní chatu. Než se postavila vila tak jsme sem jezdili na letní byt k Strnadům vedle Josefa Nováka ( Chmelařovi ), který byl otcem mého otce. Já jsem přes léto chodila do zdejší školy. Po 25 únorů jsem byla nasazena do ČKD abych nemusela do Německa. Dostala jsem se do trojí ke Špačkům a jezdila jsem koně Beneše, aby byl klidní. Tady v Klánovicích jsem se dostala k tenisu. Po několika rocích se mi u tenisu nelíbilo, tak mě otec vzal za svými kamarády na golf. Já jsem na jedné jamce koukala, jak to mě neznámí pán Zbyněk Petrs přihrával míčky k jamce. Tak mě oslovil, jestli to nechci zkusit. Tak jsem to zkusila a míček mě letěl přes hlavu místo dopředu. Zbyněk Petrs přišel do klubovny a sedl si k mému otci i sedící Z. M. Havránková a přemlouvali otce, aby mě sehnal trenéra a že budu hrát dobrý golf. Tak mě otec sehnal trenéra a já začala chodit trénovat golf. v roce 1948 jsem tady v Klánovicích vyhrála mistrovství Golf Clubu Praha. V roce 1953 jsem se provdala za ing. Jiřího Hradeckého, který prozměnu závodil v Jachtingu. Jezdila jsem s ním na Jole 22. Bohužel se zavody v jachtingu překrývali s mistrovstvím v golfu. v roce 1955 se mi narodil Tomáš a celá rodina jsme jezdili do Mariánských Lázní na golf, protože v Klánovicích se golf zrušil a byl zorán. Manžel s námi nejezdil, protož mu golf nešel. Tak zůstával v Praze a byl převážně v jachklubu po Vyšehradem. Tak jsem tam jezdila s matkou a Tomáškem na dovolenou a Tomášek posléze na prázdniny
Text do golfového Časopisu N1
Na golfu ji každý oslovoval Dadulo. Kdy tato přezdívka vznikla, již asi nikdo nepamatuje. Říkali jí tak už i klánovičtí golfisté v dobách, kdy ještě proháněli míče po férvejích a grýnech svého krásného golfového hřiště. Na tomto hřišti. Dadula s golfem po válce začala. Podnět k tomu dala bývalá místopředsedkyně Golf Clubu Praha a Golfového svazu ČSR paní Zdena Havránková. Z Daduly se rychle stala velmi dobrá golfistka. V roce 1948 zvítězila v dámském mistrovství svého Golf Clubu Praha. V roce 1950 se probojovala do finále mistrovství republiky, v němž se utkala s mariánskolázeňskou hráčkou a úřadující mistryní republiky Adélou Novotnou. Ta v té době byla jasnou favoritkou. Utkání o mistrovský titul však bylo nervy drásající bitvou, ve které Dadula prokázala své golfové kvality. Na konec se musela před svojí soupeřkou sklonit až na poslední 36. jamce. V roce 1950 úřady zakázaly hru na klánovickém hřišti a po dvou letech hřiště nechaly zničit. Pro Dadulu i ostatní klánovické golfisty se stal golf téměř nedostupný. Museli za ním jezdit až do vzdálených Mariánských Lázní, což, při v té době špatně fungující dopravě, byl výlet „na konec světa“. Dadula se však s golfem nerozloučila a stala se pravidelným členem prázdninové kolonie pražských golfistů, kteří v létě do Mariánských Lázní jezdili. Nedostatek pravidelného tréninku se samozřejmě musel projevit na kvalitě hry. O to větší však bylo těšení se na prázdniny a láska k tomuto sportu. Když se Dadule narodil syn Tomáš a později syn Vít, jezdili do Mariánských Lázní všichni. Rodinný kolektiv pravidelně doplňovala babička Karlička Nováková a s golfem, ač ne příliš rád, začal i otec Hradecký. Rodina Hradeckých se stala pro všechny, kteří v létě do Mariánek za golfem jezdili, neodmyslitelnou součástí mariánskolázeňské prázdninové pohody. Dadula hrála se svými golfovými přítelkyněmi a kluci jim vozili golfové hole. V této službě se natolik zdokonalili, že, když se v druhé polovině šedesátých let začaly u nás pravidelně konat mezinárodní golfové turnaje, byli, nejdříve Tomáš a později i Vít, vyhledávanými caddies neboli nosiči golfových holí. Hole samozřejmě nenosili na zádech, ale vozili na vozících, k tomu účelu specielně zkonstruovaných. V roce 1966 se konal v Karlových Varech první ročník populárního turnaje Salignac Cup a Dadula Hradecká se stala jeho vítězkou. V roce 1968, v období tzv. Pražského jara, dosáhla Dadula spolu s dalšími omluvy a morálního odsouzení zlovolného aktu zakázání golfu v Klánovicích a zničení hřiště. To bylo její velké morální vítězství. K obnově klánovického golfu však pro nepříznivý politický vývoj již nedošlo. Koncem sedmdesátých let se podařilo vybudovat golfové hřiště v Praze-Motole a golf se klánovické Dadule opět přiblížil. Teď se dalo hrát i o víkendech. Po „sametové revoluci“ se opět pokusila o obnovu golfu v Klánovicích. Ani teď však její snaha nebyla korunována úspěchem. A tak léta plynula a pomalu přicházelo i stáří. Pozemská golfová hřiště opustila Vladimíra Dadula Hradecká 3.6.1996. Její odchod byl nečekaný, tichý. Ti, kterým se stala součástí jejich golfového světa, tuto ztrátu trpce želeli. Usměvavou Dadulu měl totiž na golfu každý rád.
Autor Prokop Sedlák