Václav Klán 

Václav Klán: zakladatel naší městské části

Když se řekne Klánovice, většině z nás se vybaví klidné vilové ulice obklopené lesem a vůně jehličí po dešti. Jen málokdo si však uvědomí, že za vznikem této čtvrti nestál šlechtic ani velký investor, nýbrž jeden činorodý muž z Černošic – Václav Klán. Jeho jméno dodnes nese nejen pražská městská část, ale i příběh o vizi, odvaze a víře ve změnu.

OD JEZUITSKÝCH STATKŮ K PRODEJI POZEMKŮ

Nejdřív musíme ale hlouběji do minulosti. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přešly řádové statky do tzv. studijního fondu, z něhož se financovalo školství a gymnázia. V okolí Prahy, konkrétně v Šestajovicích a Chvalech, se tehdy nacházely lesní a zemědělské statky, spravované z Tuchoměřic. V Šestajovicích zůstal jen poplužní dvůr s ovčínem a částí přilehlého lesa Vidrholce o rozloze 225 jiter. Správa byla neefektivní, nákladná a nepřinášela zisk, a proto byl v roce 1874 les prodán v dražbě za 52 000 zlatých soukromníkovi jménem Václav Klán. Ale kdo to vlastně byl Václav Klán?

PÍSAŘ, PODNIKATEL A VIZIONÁŘ Z ČERNOŠIC

Václav Klán se narodil 5. listopadu 1839 v Černošicích do zbraslavské větve starobylého rodu Klánů. Pracoval jako písař u okresního soudu ve Zbraslavi, ale už tehdy v něm dřímalo podnikatelské nadání. Dědictví po vzdálené tetě, kus skalnatého pozemku u Radotína, prodával v době stavebního boomu na Smíchově za „pohádkovou částku“. Získané peníze investoval do statku v Modřanech, kde hospodařil. Když o jeho pozemky projevili zájem Schwarzenbergové pro stavbu parní pily, Klán opět výhodně prodal a přesunul se na pražské Vinohrady.

KRIZE JAKO PŘÍLEŽITOST

Krach na vídeňské burze a následná hospodářská krize roku 1873 otřásla monarchií. Následkem krachu došlo k bankrotům mnoha společností. Klesaly ceny půdy a lidé hledali kupce. Klán, který měl kapitál v hotovosti, začal pozoruhodně předvídavě investovat. Levně skupoval pozemky, jejichž hodnota později rychle stoupala. Ze všedního písaře se tak během několika let stal odvážný podnikatel s citem pro prostor. Jeho pohled se zastavil na rozsáhlém lese Vidrholci, kdysi obávaném zbojnickém hvozdu na východ od Prahy. Tudy od roku 1845 vedla železnice Praha–Olomouc a současně začala výstavba nové silnice spojující Brandýs nad Labem s Říčany. Klán v této křižovatce viděl budoucnost. Když se les dostal do dražby, neváhal a roku 1874 jej koupil. Nechal část vykácet, založil polní parcelaci a připravil půdu pro výstavbu.

PRVNÍ KROKY

Jak zaznamenal první klánovický kronikář Justin Václav Prášek, v březnu 1878 získal Václav Klán od c. k. místodržitelství povolení k parcelaci lesa na osmnáct stavebních částí podél nové silnice. Součástí plánu byl rybník, který měl v případě požáru sloužit jako zdroj vody k hašení a železniční zastávka, po níž volaly i okolní obce. První domky vyrostly záhy, a to v prostoru koncentrovaném v blízkém okolí dnešního Bazaru. Když byla roku 1883 otevřena zastávka Jirny Koloděje, nastal stavební rozmach. Vyrůstaly boční ulice, jednou z prvních byla dnešní ulice K Rukavičkárně, vznikaly útulné vily a letní sídla pražské střední třídy. Les se měnil v letovisko a uprostřed Vidrholce vyrůstala nová čtvrť nesoucí jméno svého zakladatele.

Z OSADY NA VILOVÉ LETOVISKO

Na přelomu století už měly Klánovice podobu útulné vilové kolonie. Roku 1899 zdejší obyvatelé založili Okrašlovací spolek, který se s obdivuhodným úsilím a velkou peči pustil do promění, poštovnu a roku 1911 vyrostla kaple Nanebevzetí Panny Marie od architekta Matěje Šubrta. Během let 1900–1910 se počet vil téměř zdvojnásobil a v okolí nádraží vznikla i nová část zvaná Kolodějské Zálesí. Klánovice se vyšvihly na letovisko, které bylo jedno z nejpřednějších a nejoblíbenějších v pražském okolí. Na počátku první světové války stávalo v obci a jejím okolí téměř devadesát vil, sedm restaurací a velký pensionát. Panovala zde vlastenecká a soudržná společnost, která se s láskou oddávala divadlu, hudbě, tenisu, koupání ve výslunném rybníce i společným vycházkám do lesa. Zábavy a akademie měly vedle kulturního i hospodářský význam, protože prostředky z nich sloužily ke zvelebení obce a jejího okolí.

MUŽ S VIZÍ

Klán byl vizionář, který rozpoznal potenciál místa dříve, než se okolí začalo  Klánovický les za Václava Klána.  Rybník založený Václavem Klánem.  Dnes zde stojí budova Bazar s bytovým domem. ny nové osady v moderní vilové letovisko městského typu. Zavedl pískové chodníky, lavičky, veřejné osvětlerozvíjet. Dokázal využít moderní infrastrukturu, železnici i silnici, a proměnil nehostinný les v prosperující vilovou čtvrť. Jeho životní dráha však nebyla bez zvratů. Po úspěchu v Klánovicích se pustil do dalších projektů, včetně dolů v Dalmácii, jež skončily krachem. Ztratil majetek, a nakonec i rodinu. V roce 1896 odešel do Českých Budějovic. Tam 23. července 1903 zemřel v chudobě a osamění. Jeho hrob na hřbitově u sv. Otýlie byl později zrušen. Na tomto místě dnes roste strom.

ODKAZ VÁCLAVA KLÁNA

Václav Klán se už nedožil chvíle, kdy se jeho odvážný plán naplnil. Z pustého Vidrholce vyrostla moderní vilová osada, která se stala symbolem spojení přírody a městského života. Klán dal tomuto místu život a podobu. A tak i dnes, když procházíme tichými ulicemi mezi borovicemi, neseme v sobě odkaz muže, který proměnil někdejší zbojnický hvozd v náš domov.