25. 05. 1955 - 25. 05. 2025 70 Let Tomáš Hradecký
Krásné je žít
Švihák Lázeňský ⇓
Golfista bez holí
Láska ke golfu se získává nejen jeho hrou. Někdo se s ní snad i narodí. Tomáš Hradecký ji zřejmě sál již s mateřským mlékem. Jeho maminka Vladimíra Dadula Hradecká-Nováková byla totiž velmi dobrá golfistka, finalistka mistrovství republiky v roce 1950 a vítězka řady turnajů. A Tomáš byl na golfu stále sní.
My dříve narození si ho pamatujeme z prázdninových pobytů v Mariánských Lázních. Usměvavého kluka, který ochotně vozil golfové hole, aniž by sám hrál. Osud mu nedopřál, aby mohl zvládnout pohybovou techniku této hry, ostatní její stránky však zná lépe než mnohý z aktivních hráčů. Měl pro to vynikající školu, jak při svých četných pobytech na golfových hřištích, kde doprovázel svoji maminku, tak jako caddie při řadě významných mezinárodních turnajů. Klientelu pro tuto práci mu vybíral sám Hanuš Goldscheider, který věděl, že ho může tímto náročným úkolem pověřit. A byli to klienti ne ledajací. Většinou vozil švédským golfistům, kteří po návštěvě Sven Tumby Johanssona v roce 1965 k nám pravidelně každoročně přijížděli na mezinárodní turnaje i mistrovství republiky. Tomáše si záhy oblíbili pro jeho milou povahu a kvalitní práci, kterou jako caddie odváděl.
Děkujeme
Tomáš Hradecký žije v Klánovicích nedaleko od Klánovické klubovny a tedy i od pozemku bývalého Klánovického hřiště. Je vytrvalým zastáncem obnovy tohoto hřiště, kde jeho maminka s golfem začala a získala i první úspěchy. Je také jedním z pamětníků, který většinu významných postav českého golfu osobně znal. Na golfu prožil jak celé dětství, tak i dosavadní věk dospělý. Je členem Golf Clubu Praha. Při sbírání podkladů o historii českého golfu je významným a neúnavným spolupracovníkem. O co méně se dostává v poslední době na hřiště ve svých oblíbených Mariánských Lázních, o to více sleduje televizní přenosy z golfu a využívá internet. S počítačem to umí velmi dobře a svým přátelům dělá radost zasíláním pěkných golfových obrázků. Má řadu známých z dob, kdy golf byl diskriminován. I díky jemu dostávají bílá místa z této doby svoji podobu. Sluší se proto Tomáši Hradeckému poděkovat za významnou pomoc při odhalovaní české golfové historie.
Autor: Prokop Sedlák
Můj život
Narodil jsem se v Českém Brodě 25. 5. 1955. Od narození jsem postižený dětskou mozkovou obrnou. Od svého mládí žiji v Klánovicích v rodinné vile po svých prarodičích, kterou postavili jako lepší letní chatu. Za komunistů nám ji chtěli zabavit a chtěli sem nastěhovat pani se kterou vyměnili vlastní byt v Praze na Vinohradech za vlastní vilu v Klánovicích, protože tehdy se nesmělo mít dva byty a tak jí nabídli pražský byt na Korunní 11 v činžovním baráku, který postavil otec mého dědy. Po roce 1989 byl rodině neboli pozůstalým vrácen.
Vychodil jsem základní devítiletou školu v Klánovicích. Mou celoživotní láskou je golf. Matka byla vynikající hráčkou. V roce 1948 zvítězila v dámském mistrovství svého Golf Clubu Praha. V roce 1950 jen těsně prohrála ve finále republikového mistrovství na 36 jamce. V roce 1966 vyhrála Salignac cup v Karlových Varech a hrávala i menší turnaje kde také byla uspěná. Do roku 1950 hrála na klánovickém hřišti jako slečna a velmi těžce to nesla, když muselo být zavřeno a fakticky zničeno a začala jezdit do Mariánských Lázní. Jezdil jsem jako miminko od osmi neděl a posléze na prázdniny do Mariánských Lázní na golf kde jsem byl dva měsíce s mojí babičkou Karolínou Novákovou a dělal jsem caddieho matce a i příležitostně dělal caddieho různým lidem které mě přiděloval Hanuš Goldscheider, a nakonec jsem se stal jeho osobním a i doživotním caddiem. Oba již nežijí a já často si na ně vzpomínám když navštěvuji mnohá hřiště které se zbudovali po sametové revoluci a setkávám se tam s kamarádi Vladimíry Hradecké - Novákové a Hanuše Goldcheidera.
Rád jsem poskytl panu Prokopu Sedlákovi množství fotografií, dokumentů a mých zážitků pro jeho knihu o historii Českého a Slovenského golfu. Po roce 1989 jsem se snažil s matkou a s prezidentem Golf Clubu Praha panem Pavlem Reslem, kterého zvolila členská schůze Gof Clubu Praha obnovit Klánovické golfové hřiště které patřilo Golf Clubu Praha a zase se přiblížit golfu v Klánovicích kde bydlím a i bydlela moje matka od svého mládí ani ne kilometr od zarostlého čtyřicetiletém lesním porostem na zdejším golfovém hřišti ale marně. Do konce svého života jezdila se mnou na golf a na posledy byla na golfu na začátku května 1996. A po matčiny smrti v červnu 3. 6. 1996 jsem na golf jezdil na jeden den autobusem a večer s někým domu k tramvaji a potom domů z Černého Mostu do Klánovic autobusem a takhle jezdím dodnes.
Před rokem jsem si koupil digitální fotoaparát a od té doby ho nosím každý den a využívám ho k fotografování zajímavých zátiší a i na různých akcích. Dokonce jsem měl v Klánovicích, KC Beseda Centrum malou výstavu svých fotografií v rámci mého svátku. Zahajoval ji pan Prokop Sedlák, kterého jsem pozval aby mě tu výstavu zahájil, a jeho řeč se soustředila pochopitelně na mou osobu rodinu a golf který mám rád a na kterým se s ním setkávám již přes čtyřicet let.
Tomáš Hradecký 1. 5. 2004
Můj golfový život
Když v Klánovicích zrušili golf, jezdila moje babička Karolína Nováková každého prvního července s mojí matkou na golf do Mariánských Lázní, kde bydlely v hotelu Golf. Jednou jim pokojská poradila, aby neutrácely tolik za hotel a přestěhovaly se do soukromí. Bývaly totiž v Mariánských Lázních celé dva měsíce. Pokojská jim našla vhodný podnájem. Při jednom pobytu v Mariánských Lázních měla moje matka svatbu, ale již nevím ve kterém roce.
Já jsem se narodil Vladimíře Novákové - Hradecké, zvané Dadula, v Českém Brodě dne 25. 5. 1955. Za osm neděl jsem se již dostal do Mariánských Lázní na golf, kde jsem venku spal v kočárku za každého počasí. Tehdy většinou pršelo a tak se na mě dívali oknem, zda jsem v pořádku, zatím co jsem v kočárku spal před domem pod střechou.
Když jsem byl větší, dělal jsem matce caddieho, což je nosič golfových holí. Důležitým úkolem caddieho je i sledování letu míčku, aby bylo možné ho potom najít. Tak např. spoluhráčka mojí matky zahrála míč do lesa, kde se odrazil od stromu a letěl na druhou stranu fairwaye, což je nízkostřihaný pás trávy, po kterém se golf hraje. Kdyby nebylo mě, tak by ten míč nikdy nenašly, protože šly do lesa, kam zaletěl, ale já šel na opačnou stranu, protože jsem viděl jeho odraz. Takových zážitků jsem měl za ty dva prázdninové měsíce hodně.
V umění dělat caddieho jsem se tak vypracoval, že jsem již přestal chodit s matkou a začal dělat caddieho Hanuši Golscheiderovi, významné osobnosti českého golfu a pozdějšímu prezidentovi České golfové federace. S matkou jsme se viděli ráno a pak zase až večer, jinak jsem většinu času trávil s panem Goldscheiderem. Seděl jsem s ním a s jeho známými u oběda nebo u kávy a tak jsem poznal řadu lidí od sportu a on mě vždy představoval jako svého osobního caddieho.
Při mezinárodních soutěžích, které organizoval mě pan Goldscheider „půjčoval“ významným zahraničním hráčům a tak jsem poznal např. Tumbu Johansona a řadu dalších. Vždycky se na mě mohli spolehnout. Často jsem býval po hře jejich hostem při obědech nebo večeřích. Takto jsem dělal caddieho téměř 20 let. Přitom jsem se přiučil angličtině, trochu švédštině a španělštině. Léta se znám s Lady Abrahamsová, která mě zařadila mezi své přátele. Ta ještě před válkou hrála na nově otevřeném klánovickém hřišti. Z lidí bývalého klánovického klubu jsem poznal Dr.Zbislava Peterse a jeho ženu Věru, kteří bydleli ve vile, kde později bylo zřízeno zdravotní středisko. Také i projektanta klánovického hřiště Ing. Josefa Charváta, který bydlel na křižovatce ulic Smiřický a Medinské.
Po roce 1996 jsem se již jen málokdy dostal na golf. V tom roce mi zemřela matka, se kterou jsem naopak jezdil na golf skoro každý týden. Našel jsem si však jiného koníčka a tím je fotografování. Začalo to tím, že jsem si nechal postavit nový plot a chtěl jsem si ho zdokumentovat. A tak jsem si ten plot začal fotit. Známí mě řekli, jestli nechci digitální fotoaparát. Já jsem sice zprvu váhal, ale nakonec jsem si digitální fotoaparát koupil a s ním nový plot nafotil.
Jednou mě pan Prokop Sedlák pozval na turnaj, který se konal při příležitosti 75 let od založení klubu na hřišti v Líšnici. Tam jsem již dělal rozsáhlou fotodokumentaci. A pak jsem začal jezdit na různé turnaje, většinou na poslední finálový den. Jezdil jsem ráno autobusem či vlakem, celý den fotil hráče při různých situacích a večer mě většinou někdo zavezl do Prahy na metro. Z Černého Mostu jsem pak jezdil do Klánovic autobusem. A to dělám stále, jezdím na různé golfové akce a fotografuji. Řadu mých snímků již uveřejnili v golfových časopisech. S panem Prokopem Sedlákem jsem spolupracoval na knize o historii českého golfu, ve které je řada fotografií z matčina archivu. Rád fotografuji své okolí a klánovické akce. Fotografie z těchto akcí se objevují v Klánovickém zpravodaji. Řadu z nich uveřejňuji na těchto webových stránkách.
Autor: Tomáš Hradecky
Jiří Smetana Caddíe
Odvoz na golf, a i na jiné moje aktivity mě začal vozit Jiří Smetana. Jiří Smetana si říkal že je caddie caddiho Hanuše Goldscheidera. Vozil mě, kam jsem chtěl, a i jsme jezdili na výlety. Když zemřel tak jsem nevěděl, co budu dělat, tak jsem začal fotit akce v Klánovicích. Moje chůze se rok od roku zhorčovala, tak jsem nevěděl, co budu dělat. Někdo mě řekl tak si kup vozík abys byl mobilní. Tak jsem si koupil na jaře 2024 Skur Airwheer H3M a jezdím na něm po Klánovicích, a i jsem se vydal na něm do Šestajovic do Indorů GreenGolf Studia. Vloni mě vzal brácha do Mariánských Lázní na golf
V tomto dokunmentu už najsou mezi námi Jiří a Jan Dvořákové, Mruzek, Jiří Staněk, Jan a Jiří Kunštové, Lady Luisa Abraháms, Vladimíra Dadula Hradecká, která je vidět na jedné fotce, Hamrle, Honza a Ludmila Duna Křenkovi a její matka Plesníková, také na fotce
Toto jsem doastal o mého kamaráda abych se mohl pohybovat po hřišti.
Sňatek Vladimíry Novákové Hradecké s Jiřím Hradeckým 12. 7. 1953
12. 7. 2025 je tomu 72 let od sňatku mé matky Vladimíry Novákové Hradecké s mým otcem Jiřím Hradeckým, kteří se brali v Mariánských Lázních v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Matka tam byla na mistrovství v golfu. Buď sňatek byl před mistrovstvím anebo po něm. Zřejmě tam byli i na dovolené ale to přesně nevím, protože oni i jezdili na závody v Jachtingu a nevím jestli byli závody v Jachtingu před Mariánskými Lázněmi anebo po nich.
Babička Karolína Nováková ( Karlička ) a já v kočárku před koselem Nanebevzetí Panny Marie Mariánské Lázně
Jiří Hradecký
Letos tomu bude 17. 6. 2025 106 Let, co se narodil můj otec Ing. Jiří Hradecký. Společné kamarády měli hokejisty, a to Augustina Bubníka, Zábrodského a další. Otec byl vášnivý jachtař a jezdil na Jole 22. když si vzal moji matku Vladimíru Novákovou tak s ní byl vždy první. Matka ho donutila, aby si udělal donutila, protože tam zase měla kamarádi matka. Pracoval ve Výzkumném ústavu kolejových vozidel. Druhý jeho koníček byli vláčky. V Podolí v jednom pokoji měl panel nádraží a kolej po celém pokoji. Další koníčkem byli revuální filmy na 35. na pudě měl promítačku 35 a pouštěl známým filmy jako s Asterem a Dalšími herci. Měl rád Oldřicha Nového PS: Oldřich Nový mě otce moc a moc připomíná
Fotky Tomáš Hradecký
Pohár k 65 Letům
Tento pohár jsem dostal před 5 lety k 65 letům. Dnes 8. 4. 2025 se mě Dianka s ptala kde ho mám, tak jsem ji ho vyfotil a poslal
Tomáš Hradecký fotky
fotky 
Moje Začátky focení
To jsou fotoaparáty, které jsem používal, ještě tam některé chybí, o které mě požádal cadddie Jiří Smetana, aby mohl fotit. Tak jsem mu je dal
Klánovický podcast - Tomáš Hradecký
Dnešní můj život golfový a společenský
Kmotra Milada Volejniková a já
Obklopení golfistgy a já v naruči jedné golfistky
Po opraci Achylovky
Když jsem měl sádru tak jsem měl jednu nohu v neckách a tu se sádrou na obrácených neckách a matka do necek s vodou přihrávala golfové míčky. Já jsem měl zábavu a matka trénink
Golf
Nerozluční kamarádi z Mládí Renné Goldscheideroví Machová a Tomášek Hradecký
Helenka Krámková,Tomášek Hradecký a babička Karolína Nováková (Karlička) před dveřmi do baráku
Taomášek ve skautském kroji
Babička a matka
Golf Mariánské Lázně
v Maariánkách na golfu u první jamky a na kamení kde je pamětní desky zakladatele a jeho prapradědečka, krále Edwarda VII.
Princ Edward vévoda z Kentu na golfu Royal Golf Club Mariánské Lázně
Britský princ Edward při návštěvě golfového hřiště v Mariánských Lázních v roce 2005
Za tímto kamenem jsme si hrával jako malé dítě s dětmi z Mariánských Lazních a golfu
Duke of Edinburgh Golf Cup 2005
Rád vzpomínám na tento charitativní turnaj, na který jsem vytáhnul mého caddie. Ráno jsme vyjeli za krásného počasí. Když jsme vjížděli na dálnici,,tak jsme na obzoru viděli letět balon. Do Mariánských Lázní jsme dojeli během dopoledne. Zaparkovali jsme a já jsem šel fotit turnaj, který tam probíhal. Jeho účastníci svým startovním vkladem podpořili nadaci prince Edwarda. Cestou jsem se zastavil na driving range, kde jsem potkal řadu kamarádi z mládí. Mezi nimi Jindru Pokorného (otce Terezy Pokorné - Hertzové). Rozloučil jsem se a šel dál fotit na hřiště. Opět jsem se setkával s dalšími známými. Na zahrádce jsem potkal Luisu Abrahams s dcerou Helen, Při pobytech v Mar iánkách jsem lady Luisu a též Helenu od našeho dětsví mnohokrát potkal, znaly se dobře s mojí matkou Dadulou. Vyfotil jsem se s nimi. Kolem druhé hodiny se objevil britský princ Edward, který přijal pozvání na oslavu 100 let hřiště.. Kvůli strkanicím mezi novináři ho nafotil hlavně můj caddie Jiří Smetana. Mám plno fotek Edwarda z přivítání, při rozhovoru s Českou televizi, u pamětní desky s jeho prapradědečem. Ten byl osobně u založení golfového hřiště v Mariánských Lázních v roce 1905, proto nynější britská královna dala souhlas, aby v názvu mariánskolázeňského klubu bylo přidáno slovo Royal. Potom si princ Edward sedl do buginy k Oldovi Tobrmanovi a objeli celé hřiště. Princ osobně poděkoval všem hráčům - donátorům jeho nadace. My jsme na výsledky nečekali a jeli jsme domů. Druhý den jsem se dozvěděl v restauraci, že balon, který jsme při odjezdu viděli, musel nouzově přistát na hlavní silnici v Klánovicích u restaurace Beseda. Foto
Zeleznice u Jičína Ozdravovna, kterou žaložil Václav Vojta
Ozdravovná Železnice u Jičína před a po operaci Achlovky
Poslední době mě vozil nebo odvážel na moje aktivity Jiří Smetana ( caddie ). I jezdili jsme na výlety do Mariánských lázní, Karlových Varů. Do Mariánských lázních jsme jezdili přes Plzeň kde se stavěli na Židovském hřbitově u hrobu mého kamaráda Hanuše Goldscheidera a někdy se ještě jsme se stavěli na druhé straně ulice na hřbitově u hrobu brachy Jiřího Smetany a potom jsme jeli do Mariánských Lázní. Jiří Smetana mě vozil, kam jsem potřeboval. Na golfové turnaje mě odvezl a odjel a jel se kouknout jinam a vrátil se pro mě a chvilku tam poseděl, než jsem nafotil vyhlášení a rozloučím se s kamarády. Nebo jsme se rozjeli jen na výlet bez golfu. Když Jiří Smetana zemřel v roce 2021 tak jsem nevěděl co budu bez něj dělat. Našel jsem si jinou zábavu, a to focení klánovických akci. Někdy jsem i poprosil kamarády, aby mě někam odvezli jako na křest pokračování historie golfu od Andreje Halady. Z ničeho nic jsem už nemohl přejit silnici, tak uvažoval, co si koupit abych se mohl pohybovat a bít na různých akcích. Nakonec jsem si koupil skútr na baterku. Ze začátku jsem se netroufal jet daleko. Teď už jsem několikrát byl v Šestajovicích v GreenGolf Studiu na turnajích dětí, kde jsem potkal zase staré známé z golfu. Také jsem byl v Mariánských Lázních s rodinou brachy, který mě skútra naložil do kufru Audy. Tak zase žiji společensky a jsem aktivní
Golf Show
Dostal jsem cenu za rozvoj Českého Golfu v roce 2015
Den kdy jsem dostal od ČGF dopis tak jsme šli s caddiem Jiřím Smetanou do Samosu
Den před odjezdem na Večer Českého golfu
Tomášek Hradecký s mnohanasobnou mistrini na jamky a na rány Dunou Křenkovou
S brachou Vítem po přijezdu do klánovic jsme se jstě stavěli v Babiččině Baedě
Výroční cena ČGF
Senioři Tomášek Hradecký, Bohouš Pospíšil Vašek Janoušek, Pavel Tichý a Prokop Sedlák foto © Ivan Paggio
Večer českého golfu 2010
Několik let jsem jezdil do Erpetu fotit nedělní dětské turnaje
Děti Erpet
Karel Vopička a Maruška Stilerová
Ivan Pagio a Maruška Stilerová
Tomášek Hradecký s Maruškou Stilerovou Erpet
Tomášek Hradecký s Maruškou Stilerovou Erpet
Rodiče Erpet
4 roky Na seniorech na Casa Serena
Několik let jsem jezdil na Czech Masters
Memoriál Hanuše Goldscheidera
Memoriál Hanuše Goldscheidera 1 foto
Memoriál Hanuše Goldscheidera 2 foto
Memoriál Hanuše Goldscheidera 17. 8. 2018
Výlet do do Mariánských Lázní na Stan & Tony Revival
90 let Golf Klubu Lišnice
Memoriál Míši fuchse
Po dvou ranách z boku do bazénku jsem trefil 30 metrů vzdálený reklamní mercedes. Caddie se obává, že míček po odrazu skončil dole u Berounky. Za nejdelší ránu s trefením Mercedesa jsem dostal slevový kupón od GolfHouse Chodov.
Tipsport Czech Ladies Open 2019
Jiří Smetana řidič buginy
V pátek 12. 8. 2016 jsme se vypravili na výlet na Karlštejn na golf a podívat se na Mezinárodní mistrovství na rány. Přijeli jsme na parkoviště a zaparkovali jsme na místě invalidy a šly jsme do klubovny se kouknout a najíst. Sedli jsme si a objednali jsme si jídlo. Přišel k nám Dalibor Procházka a řekl nám že máme v recepci zamluvenou buginu abychom mohli nafotit něco na hřišti a ne jen kolem klubovny. Tak jsem mu poděkoval. Nejedli jsme se a vyšly jsme k recepci, kde nám recepční dala klíč od buginy. Nasedli jsme do buginy a Jiří Smetana mě říká kde je zpátečka a já jsem mu řekl že tady není a že je jen brzda a takzvaný plyn. Tak to tak trochu pochopil a vyjeli jsme. Když jsme vyjeli tak tak začal přibrzďovat, protože se bugina rychle rozjela. Na hřišti se bal přejet fervej. Tak jsem mu řekl aby ji rychle přejel a zaparkoval v rafu. Tam jsem něco nafotil a i Jiřího Smetanu v bugině jako šoféra caddieho Tomáška Hradeckého. Když jel Dalibor Procházka okolo nás tak se divil jak rychle jel a i přes co. Na konec jsme přejeli fervej 18 jamky a zajeli jsme na parkoviště bugin a odevzdali jsme klíč a deku neboli ručník. Tak to byla první jízda Jiřího Smetany na bugině Foto
Poděkování od kolegy novináře Cendy Lorence
Dišina
Pilsen golf Masters 2014 - 2015
Zpravodajství po druhém kole
Přitelkyně Jiřího Korna Tomáš Hradecjý Jiří Korn, které jsem potkal na kolech a koukali na hráčky jak hrají a hlavně na Krárku Spilkovou
Spilková Klárka
Já jsem v 6 hodin vstal a obléknul jsem se, protože Vít je nevyzpytatelný a oblékne se a sejde dolů a řekne mě „Ty nejedeš“ tak všeho nechám a vezmu si fotoaparát a jdu. To mě dělá po každé a já nevím na čem jsem. Na hoře jsem zaslechnout bouchnout dveře. Tak jsem zvědaví kdy sejde dolů a řekne jedeme. Vyjeli jsme. Jeli jsme na Plzeňskou dálnici. Než jsme sjeli z dálnice tak si vzpomněl že doma nechal baterku do fotoaparátu. tak jsme se museli stavět v Tesku, kde prodávali fotoaparáty ale příslušenství ne. Tak šel do jiného a tam ji měli ale nekoupil ji, protože mu byla k ničemu protože nebyla nabytá. Dojeli jsme do Dýšiny a hledali jsme kudy se jede na VIP. Našli jsme to a pořadatel nám řekl jestli jsme tam napsaný a bracha řekl že ne a že veze invalidu. Tak mě tam vyhodil a jel dát auto na parkoviště a vrátil se. Šly jsme naproti Klárce Spilkové. Na dvou jamkách jsem absolvoval dva strašný kopce a to jeden dolů a druhý nahoru. Ty kopce mě zdeptali že jsem si na křižovatce několik jamek musel si sednout. Než jsme tam došli tak mě nějaká žena s kolem pozdravila a já ji. Vedle ni stal Jiří Korn, Tak jsem poznal že je to přítelkyně nebo ( žena ). Tak nás brácha vyfotil. Na té křižovatce jsme počkali na Klárku. Zjistil jsem že tam mají pivo, které jsem si sám natočil a vypil po vypití piva jsem tam potkával známé. S Klárko jsem šel několik jamek ale ne celé, vždy jsem na ní někde počkal. Čtrnáctou jamku jsem s ní nešel a šel jsem po asfaltové cestě zpátky na tu křižovatku jamek a zase jsem si sám natočil pivo ale teď malé. Pobavil jsem se Vaškem Janouškem rozloučili jsme se. Já jsem šel po asfaltové čeště ke klubovně. Cestou jsem se ještě zastavil na veřejném hřišti, kde měli stánky Snag, Se školou na golf a Česká Golfová Asociace hendikeppových. Tam jsem se rozloučil a šel ke klubovně. Najednou proti mně jel kameraman s řidičem a řidič mu řek aby si vystoupil s kamerou a že mě vezme ke klubovně. Když mě tam viděl se smajdat a kulhat, tak jsem mu řekl anglicky děkuji a nasedl, otočil bugimu a jeli jsme ke klubovně. U klubovny mě zhlídnul pán a šel ke mně a řekl mě co tady dělám. Tak jsem mu řekl že jsem invalida, že mě sem dovezl. Ještě mě řekl že se mám vrátit odkud jsem přišel. Tak jsem mu řekl že to obejdu kolem garáži a on mě řekl že to nahlásí a pustil mě. obešel jsem puttingreen a šel jsem ke greenu 18 jamky. Kde jsem narazil na pana Jankovského. Tak jsme se pozdravili a že jdu hledat brachu. Jankovský byl tak hodný že mě ho šel hledat. Ptal se všech pořadatelů, jestli neviděli modrou kšiltovku s 63. Všechny mu řekli že neviděli a šel mě to říct. Já mu poděkoval a řekl jsem mu že se někde najdeme. Rozloučili jsme se a já se otočím proti mně stojí bracha. Tak jsme se sebrali a šly k autu a jeli jsme domů
ZPRAVODAJSTVÍ PO 1. KOLE
Umístění dalších českých hráček: T97. Kristýna Frýdlová 74, T105. Karolína Kohoutová 75, T114. Daniela Proroková a Kristýna Abrahamová 77, T119. Sára Kousková a Michaela Fabiánková 78, 129. Adéla Cejnarová 82. V turnaji pokračuje už jen 129 hráček. Tou nejlepší v prvním kole byla Němka Steffi Kirchmayr, která zapsala skóre 64;-7. Také sobotní kolo se hraje z odpališť jamek č. 1 a 10 v dopoledním a odpoledním bloku se startem od 7,00 a 11,40 hod.
Boužel Klárka Spilková zahrála 73 ran a zítra musí zautočit aby prošla Cutem aby mohla hrát i v neděli. Držíme ti Klárko palce.
Dne 25. 7. 2014 mě dorazila poštou vstupenka pro dvě osoby od Marie Stileové. Ještě nevím kdy se tam vypravímš s bráchou. Chtěl bych zítra, protože tam bude i můj kamarád Vašek Janoušek
Dne 23. 7. 2014 jsem napsal na Facebook Marušce Stillerové “Dobré ráno Maruško”. Maruška mě odpověděla “Dobré ráno Tome, nechytáš se o víkendu na Dýšinu podpořit Klárku?“. Já jsem neváhal a zavolal jsem brachovi a řekl jsem mu že máme možnost jet na Dýšinu a že mě Maruška Stillerová pošle vstupenku pro dvě osoby. Bracha řekl tak jo a já jsem Marušce napsal mojí adresu na Facebook a i na Mobil. Maruška mě odpověděla na Facebook “Prima, hned to jdu poslat.”
Několikrát jsem byl na Turnaji Jih proti Severu Dívky
Tomášek s přitelkyni Lady Luisou Abrahams
Několikrát jsem byl na Turnaji Medii
Media Invitational
23. 4. jsem napsal Lubošovi Klikarovi, aby na mě nezapomněl. Asi v půl osme jsem měl na facebooku napsáno: “Neboj zařídíme„. Dnes k večeru jsem dostal zprávu na facebook: “Zítra buď připraven k odjezdu z domova v 9,00 hod!„. Večer se musím oholit, abych byl fešák a nedělal na fotkách ostudu. K večeru mě přišla SMS od Generálního sekretáře ČGF, že přijede v devět hodin. Ráno jsem vytiskl jednu ze tří fotek Luisy Abrahams. Ráno jsem si dopisoval s Marii Stilerovou přes facebook. Už se na mě těší. Asi v půl deváté zazvonil mobil a ona Maruška Stilerová a řekla že má pro mě zajet. Řekl jsem kde bydlím a že se sejdeme na hlavní a že vycházím. Zamknul jsem a vyšel na roh. Postavil jsem se k popelnici, abych nestál na rohu. Nevěděl jsem, jaké má auto, ale když přijížděla, tak jsem ji poznal. Nastoupil jsem do auta a řekl, aby zahnula doprava a jela další ulicí doprava. Nakonec jsme jeli okolo mě. Do Mstětic jsme dojeli a šli jsme do klubovny, kde se to už hemžilo novináři. Já jsem šel ke stolu soutěžního výboru, kde jsem se pozdravil s Generálním sekretářem ČGF Lubošem Klikarem. Najednou za mnou někdo zavolal ahoj Tome, tak jsem se otočil a ona to Martina z golfu v Klánovicích, která mě obsluhovala. Tak jsem ji pozdravil a ona mě nalila kávu a já jsem si vzal párky a nasnídal jsem se u stolu s druhým fotografem. Pozdravil jsem se se známými šéfredaktory golfových časopisů a kamarády. Také přišel Dominik Maršík. Když se zdravil s kamarády, zhlédl mě a šel ke mě zvlášť pozdravit. Úderem 11 hodiny odpálili první flajty z první jamky a současně z desáté. Po posledním flajtu jsem si sednul k fotografovi a jeli jsme fotit na hřiště. Buginu jsme postavili na odražiště sedmé jamky a trojky a fotili jsme. Když jsme měli nafoceno, tak jsme jeli do klubovny na kávu. Já jsem tam vyhledal mojí kamarádku a sedl jsem si k ni. S kamarádem Tomášem Slavíčkem jsme si dali zmrzlinu. S mojí kamarádkou Renou Goldcheiderovou jsme si zavzpomínali na naše mládí. V půl čtvrté přijel i Karel Vopička a pan Michal Rulák. Po vyhlášení a symbolickém rozdání golfových holí pro děti od nadace Hanuše Goldcheidera jsem se se všemi rozloučil a dozvěděl jsem se, kdo pro mě zítra přijede a odveze mě do Mstětic na turnaj hostů LAT 2014. ( Luisa Abrahams Trophy 2014) Domů mě vzal Karel Vopička
Tomášek osobní caddie u Obrazu svého pána Hanuše Goldscheidera
Východ & Západ kluci
GreenGolf Studio Šestajovice
Tomáš Hradecký s Alanem Babickým v GreenGolf Studia v Šestajovicích
Můj skutr Borůvka pod deštníkem před schody
V GreenGolf Studio Šestjovice Skůtr Borůvka
Moje kamarádky z Erpetu a Mariánských Lázní v GreenGolf Studio Šestajovice
S miss golf 2024 Andrea Šťastná v GreenGolf Studio Šestajovice
XVIII Večer Českého Golfu
Rok se sešel s rokem a je tu další Večer českého golfu. Letos jsem měl při Večeru golfu výstavu mých golfových fotografii od roku 2003 až 2013. Moje kamarádka mě udělala oběd, abych nemusel chodit do restaurace. Odpoledne jsem jel na Večer českého golfu do Kongresového centra. Po obědě jsem se na chvíli natáhnul a po 16. hodině jsem jel autobusem do Prahy. Na Florenci jsem přestupoval na trasu C. Z pohyblivých schodů ve stanici jsem měl panickou hrůzu. Tak jsem poprosil jednoho pána, aby mě pomohl. Vzal mě pod paždí a vyjeli jsme na trasu C směrem Vyšehrad. Na stanici Vyšehrad jsem vystoupil a šel jsem ke vchodu 5. Uvnitř jsem zjistil, že jsou tam také pohyblivé schody. Zrovna šel prezident České golfové federace, tak jsem ho poprosil, jestli mě pomůže. Spěchal a při chůzi volal Karla Vopičku. Ten měl plno práce a nebral mobil. Pak jsem zjistil že je tam výtah. Tak jsem do něho vlezl a zmáčkl druhé patro. Výtah se nerozjel. Vyšel jsem a viděl biletářku. Zeptal jsem se jí na výtah. Nakonec mi ho ukázala. Vyjel jsem do druhého patra a viděl jsem tam Petra Dvořáka, který tam chystal výstavu - výsledek mé desetileté fotografické práce na golfu. V sále mě Martina Fulínová posadila do třetí řady. Karel Vopička mě dal na hlídaní scénář celého večera. Po skončení hlavního pořadu nás Ondřej Hejma pozval na raut a na výstavu mých fotografií a ke shlédnutí panelů České golfové asociace hendikepovaných. Přišlo mě pozdravit plno kamarádek a kamarádů. Letos jsem v sále málo fotil. Hlavně jsem fotil při rautu. Najedli jsme se a popovídal jsem si s kamarády z mládi. Kolem půl desáté jsme se sebrali s mým caddiem a šli jsme k autu a jeli domů. Foto Ztěchto fotek se vybrali fotky na výstavu Zde
Článek, který vyšel v Golfových Časopisech a v knize Osud na mě ukázal
Publikováno v Prosincovém časopise Golf Digest 12/2011
Publikováno v Prosincovém časopise ForGolf 12/2012 pod názvem Cadddy který nesměl hrát golf
Publikováno v knížce Osud na mě ukázal, která vyšla v listopadu 2012 kde jsem mezi deseti hendikepovanými reprezentanty České republiky v golfu. více
Citát mezi textem článku v časopise ForGolf
Tomáš je křišťálová duše. Chodí po světě s úsměvem a Šťastně řiká: Mám kolem sebe jen samé kamarády a rád bych jich měl ještě víc.....
Golfové osudy
Tomáš Hradecký: Pan golf
Tomáš Hradecký sedí na levičce před Klánovickou golfovou klubovnou
Golf nehraje, protože nemůže. Golfovou hůl ale bere do ruky několikrát denně a na golfovém hřišti tráví mnohem víc času než řada vrcholových hráčů. Nevynechá jediný významnější turnaj, a když přijdete k němu domů, připadáte si jak v golfové klubovně. Snad nikdo nežije golfem tak jako on. Tak jako Tomáš Hradecký.
Lady Luisa Abrahams a Hanuš Goldscheider ho považovali za svého osobního caddieho. „Vždycky se o mě z legrace hádali, oba mě chtěli mít jen pro sebe,“ vzpomíná Tomáš Hradecký na dvě významné osobnosti československého golfu, které společnými silami dokázaly, že se u nás golf ve druhé polovině dvacátého století jako v jediném socialistickém státě udržel a hrál. Jako kedíka si ho oblíbila také švédská hokejová legenda Sven Tumba Johansson. Nejen jako caddie se ale Tomáš Hradecký zapsal do golfové historie.
Dětství v Mariánkách
Narodil se před šestapadesáti lety s dětskou mozkovou obrnou. „Na golfovém hřišti jsem byl poprvé v osmi týdnech. Moje maminka byla v padesátých letech jednou z našich nejlepších golfistek, v roce 1948 se stala mistryní GCP, který byl v Klánovicích a o dva roky později se dokonce probojovala do finále mistrovství republiky. Na golfu jsem proto vyrůstal, nejraději vzpomínám na letní prázdniny, které jsme pravidelně trávili s bratrem, maminkou a babičkou v Mariánských Lázních,“ vypráví Tomáš Hradecký.
Na společné prázdniny v Mariánských Lázních má hezké vzpomínky také Tomášův bratr Vít. „Šli jsme hrát golf, cestou jsme se na pětce vykoupali, na sedmičce jsme si zase sedli k potoku a pouštěli si lodičky nebo stavěli přehrady. Tomáš bohužel ze zdravotních důvodů nikdy nemohl hrát golf tak, jak by si přál. Přesto při každé příležitosti popadl hůl a hrál. Je obdivuhodné, jak se dokázal se svým hendikepem prát, málokdo by s ním udržel krok. Nemohl hrát sice golfové turnaje, ale na hřiště chodil jako caddie nejprve s maminkou, se mnou a nakonec se stal osobním kedíkem prvního českého golfového prezidenta Hanuše Goldscheidera.“
Goldiho Kedík
Hanuš Goldscheider půjčoval svého osobního kedíka vzácným zahraničním hostům, kteří přijížděli do Československa na mezinárodní turnaje. „Goldi mě seznámil s řadou významných osobností, byla to pro mě velká čest, že si jako kedíka vybral právě mě. Trávil jsem s ním na golfu celé dny, nejen na hřišti, ale chodil jsem s ním a s jeho přáteli na obědy, seděl jsem s nimi u odpolední kávy. Goldi byl můj velký vzor,“ říká Tomáš Hradecký.
Stejně jako maminka Vladimíra Nováková - Hradecká ( Dadula ), se kterou chodil na golf nejčastěji. „S maminkou jsme hrávali v Mariánkách takový malý turnaj, vždycky mě nechala hrát pár jamek, tajně, aby o tom nikdo nevěděl. Oni to stejně úplně všichni věděli, ale dělali, že o tom neví. Všem bylo totiž jasné, že když je se mnou na hřišti Dadula, tak nic nezničím. Sám jsem ale golf nikdy nehrál.“
Boj za Klánovické hřiště
A právě kvůli mamince tolik bojuje za obnovení klánovického golfového hřiště. „Golfové hřiště tady už jednou bylo, proto sem patří. Prý bylo jedním z nejkrásnějších v Evropě. Maminka v Klánovicích po válce s golfem začínala, vím, že by jí udělalo velkou radost, kdyby se sem golf vrátil. Klánovicím by to navíc prospělo, jezdili by sem golfisté z celé republiky.“
Tomáš Hradecký žije v Klánovicích nedaleko golfového areálu, na obědy chodí každý den do golfové klubovny. Když se kolem poledne v klánovické klubovně neobjeví, pravděpodobně odjel fotit golfový turnaj nebo píše golfový článek na své internetové stránky, které několikrát denně aktualizuje.
Golfový fotograf
„Golfovým fotografem jsem se stal díky Prokopu Sedlákovi, který mě pozval na pětasedmdesáté narozeniny Golf Clubu Líšnice. Tam jsem fotil poprvé a od té doby s sebou nosím foťák úplně všude. Kdybych mohl řídit auto, určitě bych jezdil na daleko víc turnajů. Takhle jsem pořád na někom závislý a nemůžu být všude, kde bych rád byl. Naštěstí mám ale několik dobrých přátel, kteří mě na golf vozí, třeba do Mstětic jezdím s Míšou Fuchsem.“
Jedním z nejsilnějších zážitků vůbec bylo pro Tomáše Hradeckého focení hendikepovaných dětí na golfu v Liberci. „Uvědomil jsem si, že golf může hrát opravdu každý. Byl jsem překvapený, že zdravotně postižené děti odpalovaly míček daleko houževnatěji než některé zdravé. Moc jim to šlo, obdivoval jsem je, stejně jako obdivuji hendikepovaného golfistu Miroslava Lidinského. Ten přišel o nohu, a přesto dokáže hrát skvělý golf.“
Řekli o něm
Prokop Sedlák, golfový historik
Tomáše si pamatuji jako malého usměvavého kluka, potkávali jsme se na golfovém hřišti v Mariánských Lázních. Přáteli jsme se ale stali až později, když jsem začal pracovat na knize o historii golfu v českých zemích a na Slovensku. Říkal jsem mu, že když nemůže hrát ani nechodí po hřišti jako caddie, musí si najít nějaký jiný cíl. A tak začal fotit. Několik jeho fotografií je i v mojí knize, hodně mi s ní tenkrát pomohl. Tomáš český golf opravdu prožívá, dokonce se stal za ty roky jeho součástí. Pro mě je představitelem českého golfu. Pan Golf.
Karel Vopička, předseda STK ČGF
Tomáš je velký golfový nadšenec, ctitel golfových pravidel a etikety a já jsem moc rád, že jezdí jak na dětské turnaje do Erpetu tak na další významné golfové akce po celé republice. Někteří aktivní hráči by si z něj určitě měli vzít příklad.
Vít Hradecký, bratr
Tomáše všichni znají s foťákem na krku. Snaží se dělat maximum pro propagaci golfu, a proto fotky poskytuje zdarma všem lidem, kteří si o ně řeknou. Uvidíte ho na každé velké golfové akci, a pokud bude mít aparát u oka, usmějte se. Nikdy nevíte, kde bude vaše fotka otištěna.
Míša Fuchs, přítel
Tomáše znám odjakživa, maminka ho vozila na mariánskolázeňské hřiště v kočárku. Tomáš je ohromný bojovník, skvěle se vypracoval. Je obdivuhodné, jak i s tou jednou rukou dokáže velmi slušně odpalovat míčky. Na to, jaký má hendikep, je neuvěřitelně aktivní. Málokdo udělal pro český golf tolik co Tomáš. Nejen proto si ho tak vážím.
Tomáš Hradecký
Narodil se 25. května 1955 v Českém Brodě
Syn vynikající golfistky Vladimíry Novákové – Hradecké ( Daduly )
Osobní caddie prvního českého golfového prezidenta Hanuše Goldscheidera
Golfový fotograf a reportér, přispívá na vlastní internetové stránky
Nejoblíbenějším golfistou je německý profesionál Bernhard Langer, který dvakrát triumfoval na turnaji Masters.
Nejoblíbenější golfistkou je Klára Spilková, protože má talent, je pěkná, ambiciózní, houževnatá a má všechno, co by úspěšná profesionální golfistka měla mít.
Motto: Život je velké jeviště a člověk musí hrát, i když mu srdce krvácí tak tvář se musí smát.
Trofeje a fotky nad krbem
Autor textu Lucie Gaudlová
Hickory golf
Zpomalený drive Prokopa Sedlaka video zaslané Jirkou Martinkem
Christopher Meister v Klánovicích
Moje aktivita na velkých Golfových turnajích
Fotky jsou z lońského výletu do Mariánských lázní
Otevírání Golf Hodkovický
Ten den bylo horko a já jsem vyjel do Hodkoviček na otevřený hřiště. Dojel jsem tam a nechtěli mě tam pustit i když jsem jim řekl kdo jsem, a i od koho jsem. Tak jsem šel před vchod a šel Karel Vopička a já mu řekl co je, tak mě vzal pod křídlo a vešli jsme tam spolu a řekl kdo jsem a já jsem do myšky dal moji vizitku a vešel. při zahajování jsem poznal jednoho pána který byl někdy před tím v Klánovicích při nějaké akci. Fotil jsem. Na hlavě jsem mě klobouk. Na jedné jamce mě Karel Vopička posadil ke stromu a řekl počkej tady my sem přijdeme a šel hrát. Ty jamky byli vedle sebe. Tak jsem tu devítku nafotil a jel jsem domů
Otvíraní Golf Hodkovičky
75 Let Golf Klubu Lišnice 31.5.2003
GOLF PRAGUE OPEN
Dnes se hraje PRO - AM hraný systémem texas scramble. Já se tam chystám kouknout, protože se mi nechce být doma. Mam tam mnoho kamarádu,kteří mě zvali abych přijel za nimi. Také mě tam pozval prezident PGA Petr Nitra ( Pitrýs), kterého znám z každoročních prazdnin v Mariánských Lázmých. Kolem deváté hodiny mě do Mstětic odvezl Jiří Smetana. V Klubovně mě všichni přivítali a byli rádi že jsem přijel. Po pozdravení jsem rovnou šel na hřiště fotit. Potkaval jsem zase mnoho hráčů z amaterských turnajů na které jsem jezdil za totality. Na 5 jamce jsem potkal Costantino Roccu. Cadddiho mu dělal Mstětický talent, ktery si přividělavá mitím nadobím aby mohl hrát golf. S Costantinou Roccou jsem šel devátou jamku ke klubovně a na chvíli jsem si sednul. Kolem 15 hodině pro mě přijel Jíří Smetana a najedl se tam a odvezl mě domů ale napřed jsme se stavili na golfu v Klánovicích, kde jsme si dali kávu a já jsem si ještě dal velkou Becherovku a jeli jsme domů
Tři různé turnaje
80 let Golf klubu Lišnice 31. 5. 2008
85 let Líšnického golfu neb praporkoví turnaj
Lišnice 2018 90 let
110 Let golfu v Mariánských Lázních
Kimg's Cup a Czech Hickory Shampionship 2015
Ráno z Klánovice jsem jel autobusem na nádraží a vlakem na Masarykovo nádraží a přešel jsem na Hlavní nádraží na Pendolíno na nádraži jsem z těch tabulí byl zmatený. Pořád jsem chodil do informací a ptal jsem se z jakého nástupiště to Pendolino jede. Oni ze mě už byli na větvi a řekli mě, tamhle si sedněte a mi vám řekneme. Najednou se nade mnou objevila paní a řekla já vás na to nástupiště vezmu. Tak se mnou šla a počkala i se mnou do příjezdu Pendolina. Nastoupil jsem do Pendolina a sednul jsem si. Najednou jsem zjistil že už jedeme. Pendolino melo asi 2 minuty zpozděni. Na nádraží na mě čekal Lada Bartůněk a odvezl mě do vily golfista bývalé sídlo PGA, kde na mě cekal Petr Nitra s rodinou. Dali mě kávu a popovídali jsme si. Ubytoval jsem a Petr mě vzal na golf kde jsem potkal Veselého který mě oficiálně pozval na večeři do Golf hotelů naproti golfu . Dali jsme si pivo na uvítanou a šel na hřiště fotit seniory. Potkal jsem Mika Pačese a mnoho kamarádek a kamarádu. Večer Lada a Petr mě vzali do jejich hospody kam chodí na pivo. Potom mě pozval Petr na palačinky na uvítanou, které dělali jeho děvčata. Od Nitru jsem odcházel neboli jsem byl doprovozen Petrem do mého penzionu´ . 20.8 Rano mě přinesl majitel snídani na pokoj. Lada Bartůněk mě řekl abych zavolal Petrovy a sel k němu na kávu a že pro mě k němu přijede a odveze na golf. Tam jsem zase potkal mnoho dalších kamarádu. Byl tam mezi klubový turnaj a to RGCML - GC Bad Homburg tak jsem některé hráče fotil. Kolem pul 3 jsem se přesunul na drivig range kde jsem měl sraz s Helenou Janoudovou a Láďou Bartůňkem který mě odvezl dolu. Objevil se tam Vašek Hrabák s dcerou a vnoučaty a Antonín Kunsta a popovídali jsme si. 21.8 Dnes před 110 lety vznikl RGCML. V roce 1968 21.8 nás okupovali vojska Varšavské smlouvy. To jsem zažil na vlastní kůži s bráchou a babickou Karolinkou Novakovou tady v Mariánských Lázních na golfu. V půl deváté pro mě přijel Lada a odvezl mě na hřiště. Hned jsem začal fotit. Chvíli na odražisti první jamky. Potom jsem šel na zadní jamky. Když jsem přisel zase na terasu tak jsem potkal pana Kotka ředitele divadla Jary Cimrmana. Po chvíli k nám přišla jeho paní tak jsem se nechal od servírky s nimi vyfotit a popovídali jsme si. Najedl jsem se a fotil dal a potkával jsem další kamarády. Odpoledne se sjížděli hráči hickory turnaje a moje kamarády. Dolu mě svezl vedoucí restaurace. CGF Podporuje Ryder Cup aby byl v Austryi 2022. 22.8 Včera jsem se domluvil s Jiřím Smetanou o přesunu v neděli do Karlových Varů. Zase mě dali židli před vratka aby se meě čekalo lip na odvoz. Nakonec mě odvezl Lada. Začal jsem fotit. Fotil jsem turnaj Kyd´s cap a přicházející hráče Hickory. Ve tři čtvrtě na jednu jsem nafotil společnou fotku a začal turnaj. Nafotil jsem všechny hráče a sel jsem na zadní jamky. Tam jsem také fotil. Po chvíli jsem sel zaplatit a sel jsem na terasu a sednul jsem si. Asi po pul 8 jsem šel do hotelů, kde byla večere a rozděleni cen obou turnajů. Chvíli jsem tam pobyl. Seděl jsem s manželi Vopickovimi a Martinkovými. Rozloučil jsem se a sel jsem se podívat po hotelu a viděl mě Zoulik a ptal se mě jestli nechci odvez do penzionu a odvezl mě. Seznámil jsem se s panem, který má za ženu česku. Tak mě řekl blbou češtinou že je 100% Fin. Při slavnostním projevu v Golf hotelu řekl prezident Milan Veselí že byla Přestřižená páska v 16:07 h a molo se hrát.
Černobíle Hickory
115 LET OTEVŘENÍ HŘIŠTĚ v Mariánských Lázní
Trochu mé historie ( Tomáš Hradecký )
Já do Mariánských Lázní jezdím od svých 8 neděl a celý den jsem v letě trávil s babičkou na golfu a hlídala jak mě, tak i Jiřího Fürsta a Renu Goldscheiderovou. Matka a jejich rodiče hráli golf. Takhle jsem trávil letní měsíce jak dítko školy povinné, tak i dovolené. Někdy i jen víkendy.
Ráno 14. 8. 2020 jsme vyjeli s Jiřím Smetanou po půl 8. jeli jsme na Pražský okruh a dál na Plzeň. U pumpy v Rokycanech jsme se uvolnili a jeli jsme dál do Mariánských Lázní na golf. napřed jsme jeli k hostinci u Kočičky a pejska, aby o nás věděli. Já jsem si ráno vytisknul to potvrzení, že tam máme zamluvený pokoj. Dali jsme to asi číšníkovi, který zrovna byl u svého auta. Jeli jsme na hřiště. Když jsme zahnuli tak mě padlo do oka pohled až na 9 jamku, tak mě vyhrkli slzy z očí, jak kvůli kůrovcový museli vykácet skoro celý les. Zaparkovali jsme a já jsem šel se kouknout na děvčata do recepce. Najednou slyším že někdo klepe na okno, tak jsem se kouknul a v okně byla Andrea Hoffmanová. Tak jsem si zase vzpomněl na mládí kdy se takhle vítali golfové. Mě vzala do parády Andrea a mého caddieho Jiřího Smetanu Víťa Hofman a zatáhli nás do místnosti kde byla výstavka fotek golfových holý, poháru a dalších věcí. Andrea mě fotila u figurín na které ušila dobové oblečený a Víťa si vzal do Parády mého caddieho. Konečně jsem se dostal na WC a k děvčatům, kde jsem si koupil na památku tričko dvě plakety a kšiltovku. Popovídal jsem si s nimi a šel jsem s tím nákupem zpět abych si sednul. Cestou mě zazvonil mobil a byl to vedoucí Hostince U kočičky a pejska a říkal mě, že jsem jim vypadnul z databáze a že mě sežene v blízkosti náhradní ubytování. Za chvíli mě znova volal že mě sehnal ubytování a že na snídaní máme přijít do hostince. Caddie s tou paní v penzionu U mé paní domluvil na to, že bychom ještě přespali ze soboty na neděli. Tak jsme v penzionu U mé paní spali dvě noci. Na golfu jsem potkával zase mnoho kamarádek a kamarádu. Dozvěděl jsem se i smutnou zprávu od Ladislava Vostárka, když jsem se ho ptal kde je jeho žena Majka a Vláďa mě řekl že zemřela. Tak jsem mu popřál dodatečně upřímnou soustrast. V 19 hodin byla před klubovnou zahájená výstava
115 Let Royal Golf club Mariánské Lázně
Liga Mstětice
33 hráčů Czech Hickory Shampionshipu 2015
Ráno z Klánovice jsem jel autobusem na nádraží a vlakem na Masarykovo nádraží a přešel jsem na Hlavní nádraží na Pendolíno na nádraži jsem z těch tabulí byl zmatený. Pořád jsem chodil do informací a ptal jsem se z jakého nástupiště to Pendolino jede. Oni ze mě už byli na větvi a řekli mě, tamhle si sedněte a mi vám řekneme. Najednou se nade mnou objevila paní a řekla já vás na to nástupiště vezmu. Tak se mnou šla a počkala i se mnou do příjezdu Pendolina. Nastoupil jsem do Pendolina a sednul jsem si. Najednou jsem zjistil že už jedeme. Pendolino melo asi 2 minuty zpozděni. Na nádraží na mě čekal Lada Bartůněk a odvezl mě do vily golfista bývalé sídlo PGA, kde na mě cekal Petr Nitra s rodinou. Dali mě kávu a popovídali jsme si. Ubytoval jsem a Petr mě vzal na golf kde jsem potkal Veselého který mě oficiálně pozval na večeři do Golf hotelů naproti golfu . Dali jsme si pivo na uvítanou a šel na hřiště fotit seniory. Potkal jsem Mika Pačese a mnoho kamarádek a kamarádu. Večer Lada a Petr mě vzali do jejich hospody kam chodí na pivo. Potom mě pozval Petr na palačinky na uvítanou, které dělali jeho děvčata. Od Nitru jsem odcházel neboli jsem byl doprovozen Petrem do mého penzionu´ . 20.8 Rano mě přinesl majitel snídani na pokoj. Lada Bartůněk mě řekl abych zavolal Petrovy a sel k němu na kávu a že pro mě k němu přijede a odveze na golf. Tam jsem zase potkal mnoho dalších kamarádu. Byl tam mezi klubový turnaj a to RGCML - GC Bad Homburg tak jsem některé hráče fotil. Kolem pul 3 jsem se přesunul na drivig range kde jsem měl sraz s Helenou Janoudovou a Láďou Bartůňkem který mě odvezl dolu. Objevil se tam Vašek Hrabák s dcerou a vnoučaty a Antonín Kunsta a popovídali jsme si. 21.8 Dnes před 110 lety vznikl RGCML. V roce 1968 21.8 nás okupovali vojska Varšavské smlouvy. To jsem zažil na vlastní kůži s bráchou a babickou Karolinkou Novakovou tady v Mariánských Lázních na golfu. V půl deváté pro mě přijel Lada a odvezl mě na hřiště. Hned jsem začal fotit. Chvíli na odražisti první jamky. Potom jsem šel na zadní jamky. Když jsem přisel zase na terasu tak jsem potkal pana Kotka ředitele divadla Jary Cimrmana. Po chvíli k nám přišla jeho paní tak jsem se nechal od servírky s nimi vyfotit a popovídali jsme si. Najedl jsem se a fotil dal a potkával jsem další kamarády. Odpoledne se sjížděli hráči hickory turnaje a moje kamarády. Dolu mě svezl vedoucí restaurace. CGF Podporuje Ryder Cup aby byl v Austryi 2022. 22.8 Včera jsem se domluvil s Jiřím Smetanou o přesunu v neděli do Karlových Varů. Zase mě dali židli před vratka aby se meě čekalo lip na odvoz. Nakonec mě odvezl Lada. Začal jsem fotit. Fotil jsem turnaj Kyd´s cap a přicházející hráče Hickory. Ve tři čtvrtě na jednu jsem nafotil společnou fotku a začal turnaj. Nafotil jsem všechny hráče a sel jsem na zadní jamky. Tam jsem také fotil. Po chvíli jsem sel zaplatit a sel jsem na terasu a sednul jsem si. Asi po pul 8 jsem šel do hotelů, kde byla večere a rozděleni cen obou turnajů. Chvíli jsem tam pobyl. Seděl jsem s manželi Vopickovimi a Martinkovými. Rozloučil jsem se a sel jsem se podívat po hotelu a viděl mě Zoulik a ptal se mě jestli nechci odvez do penzionu a odvezl mě. Seznámil jsem se s panem, který má za ženu česku. Tak mě řekl blbou češtinou že je 100% Fin. Při slavnostním projevu v Golf hotelu řekl prezident Milan Veselí že byla Přestřižená páska v 16:07 h a molo se hrát. Foto Černobíle foto Seznam přihlášených Výsledky
115 let Royal Golf Club Mariánské Lázně
Klánovice
Restaurace Beseda Při hledání ještě nějakých fotek na mojí stránku 70 let Tak jsem našel tuto fotku Besedy Je to focené 6. 12. 2012 v 08:21
Simona Štašová
Manželé Munzarovi Jana Hlaváčová a Luděk Munzar
Vzdy mě někdo pozval abych to nafotil. Tak jsem na té akci byl.
Zahajování golfu v Klánovicích 2006
Akce na golfu v Klánovicích
Tuto fotku jsem musel na příkaz pani Moniky Bažantové v roce 2008 odebrat z mých stránek¨
04. 06. 2005 mě Tomáš Ruda přizval na schůzku lidmi z Místního uřadu s Milošem Drbalem a Monikou Bažantovou abych tu schzku nafotil pro sebe a i pro Klánovický Zpravodaj. Když jsem ty fotky stahoval tak jsem zjistil že Miloš Drbal si zakryl obličej aby nikdo nepoznal kdo je. Miloš Drbal, Tomáš Ruda, Papežová, Jarda Brabenec a Monika Bažantová
Golf na ledě
v Klánovický golfový klubovně v roce 1991
V Motolské golfov é klubovně
O tento obraz se moje matka Vladimíra Hradecká ( Dadula) hádala že patří do Klánovic, a ne do Motola. Už si nepamatuji, kdo ten obraz vzal a pověsil do Motolské klubovny, že tam patři, a ne sem do Klánovic. Také si už nepamatuji, kdy jsem říkal Karlovi Vopičkovi že jsem rád, že je v Motole, a ne v Klánovicích. Nevím to jistě Ale myslím si že to bylo v době kdy se Klánovická golfová klubovna přestavovala a to Forestgolfem
Alan Babicky Upřesnění na facebooku
Jen pro přesnější informaci Tome. Na obrazu je kolven, kterým Holanďane zkoušeli nabyt dojmu, že golf vznikl u nich. A ne ve Skotsku. Rozhodla povaha cíle: tady měli kolik a ve Skotsku jamku. Klánovic je strašná škoda.
Ples Masarykové základní školy Klánovice
Výstava mých fotek na Místním uřadu
Katering na mé zahradě
Křest CD Maxiturbolec
Alena Batovcová Alexander Batovec
Promoce Kateřiny Matějů
Začátek školního roku 2023 - 24
Začátek školníhoroku 2024 - 2025
Zádušní mše za Alexandera Batovce
Zádušní mše za Doc. Ing arch Jiřího Turka. CSc
Poslední Evangelické rozloučení s Helenou Kocourkovou
Čarodejnice
Filmování reklamy na hrnec
V týdnu jsme s Jiřím Smetanou nemohli zahnout do mojí ulice protože na obou stranách stáli naskladní auta. tak jsme to museli objet. Když jsme zastavili u vrátek tak k nám přišli se omluvit. Přitom jsme se dozvěděli že v pátek budou filmovat. Dnes jsem se šel podívat jak to je a bude už na rohu stála paní s vysílačkou, tak jsem se ptal jak to bude a ona mě řekla že mě pustěji jak to půjde. kolem jedenácté jsem vyšel a zrovna začali točit první záběr. Tak jsem musel chvíli počkat. Po odjetí nahoru mě pustili a řekli mě abych šel po chodníku.Tak jsem je poslechl a šel po chodníku. Po jídle jsem viděl jak stojí auta a zase byl záběr, tak jsem si sedl na plot a čekal jsem až přijedou zpátky. Auta pustili a já jsem šel domů zase po chodníku. Mezitím zase auta jeli a natáčeli. když projeli tak jsem přešel na druhý chodník. na křižovatce jsem počkal až zase jeli zpátky. Chvíli jsem se bavil s tou paní a šel jsem domů.
Na spolecném nebi
Fillmaři v ulici K rukavičkarně
Hasičici klánovic
Klánovice
Okolo Vidrholce a Auto Stangl Bohemie rellye 2009
Okolo Vidrholce
Masopust
Dufek Oldřich a Turek Jiří obrazy
Dufek Oldřich
Z Výstavi Oldřicha Dufka
Turek Jiří
Tuto kresbu Jlánovické Golfové Klubovny posalal mailem Jiří Turek. Jinak to byl darek Milosovi Drbalovi a nebo Monice Bažantoví Ale už nevím k jaké přiležitosti
Oslava a pojmenování ulice na Goldscheiderovu na GCP
Hanuš Goldscheider ( Honza )
Silva Machová Skábová Renné Goldscheiderová Machová a Robert Mach
Caddie Tomáš Hradecký a jehom pán Hanuš Goldscheider ( Goldy)
Inaugurace ulice a sázení stromů věnovan Hanušovi Goldscheiderovi ( Honza )
Restaurace Beseda
22. 02. 2004
23. 02. 2004
25. 02. 2004
6. 12. 2012
GSUK = Golfová Společnost Újezd nad Lesy a Klánovice
moje vzpomínky na Královskou návštěvu a na ST. ANDREWS & JACQUES LEGLISE TROPHIES 2006
Po dvou letech se pánové Golfové Společnosti Újezd nad Lesy a Klánovice vrátili na západ do Mariánských Lázní a také do Kynžvartu, aby sizahráli tady daleko od Prahy. V sobotu jsem si zavzpomínal na Pánskou jízdu z roku 2012, kde jsem i nafilmoval odpaly a přihrávky. Mám tam na fotkách i Rudlu Nechanického. Celý týden předem jsem sledoval počasí a ptal se na něj i kamarádů z Mariánských Lázní. Někteří bývalí už nežijí, ti současní jsou například Láďa Bartůněk, Antonín Kunšta, Standa Kopejtko, Helena Nechanická - Janoudová a Tamara. V úterý jsem volal Helenu Janoudovou a řekl jsem jí, že budu v Sobotu od 10. hodin na hřišti. Helena řekla, že se na mně pō ijde podívat. Ráno před půl sedmou jsem se postavil na roh, kde mě nabrali do auta a jelo se do Újezda nad Lesy k Lídlu k autobusu, se kterým jedeme do Kynžvartu a Mariánských Lázní. Do Kynžvartu jsme dojeli přes golfové hřiště v Mariánských Lázních, protože řidiče tak vedla navigace. Tak jsem se musel ozvat a vést řidiče. Dojeli jsme na parkoviště a vyložili bagy a vozíčky a šli jsme do recepce zaplatit fee. Já jsem zahlédnul za recepční známého, byl to Karel Kučera. Tak jsem se s ním pozdravil a ptal jsem ho co tady dělá. Urecepční jsem si vzal skore cart, abych věděl, kam mám jít a kde fotit. Ještě jsem si na chvíli sednul venku a najednou mě někdo řekne ahoj chlape. Byl to Psota. Ve 12 hodin jsem šel na první jamku a fotil jsem všechny flajty. S posledním jsem šel na třetí jamku, kde jsem přešel na devátou jamku, abych s nimi nemusel chodit z kopce do kopce. Na devátou jamku mě musel dovézt Marshal, protože byla daleko. Tam jsem počkal na tři flajty a vyfotil jsem je. Po cestě jsem se šel podívat na zadní stranu zámku, kde je poslední jamka. Prošel jsem zámkem a nechal se vyfotit u kašny na nádvoří a šel jsem pomalu do klubovny, kde jsem si na chvíli sednul v teple. Moji chlapi přišli ze hry a naložili bagy a vozíčky a vyjeli jsme do Mariánských Láz ní do Penziónu U Antoníčka. Ubytovali jsme se a já jsem šel do restaurace pod Penzionem, kde jsem našel místo a objednal jsem si jídlo a pivo. Najedl jsem se a zaplatil jsem a šel jsem spát.
Sobota
Ráno jsem se probudil, oblékl jsem se a šel jsem se podívat po okolí Penziónu. Kolem půl 8 jsem si vzal baťoh a šel jsem se nasnídat. Pochopitelně jsem tam byl jako vždy první. Po snídani jsem zaplatil ubytování a šel jsem k autobusu, který tam už byl přistavený. Řidič si myslel, že jedeme zase na hřiště do Kynžvartu. Tak jsem ho informoval, že hrajeme tady v Mariánkách. Poradil jsem mu, co si má naťukat do navigace. V Zavišíně/Zádubu jsem mu říkal, kde má zatočit na parkoviště. Na parkovišti jsem vylezl z autobusu a šel jsem se podívat před klubovnu. Chlapi si vybalovali hole. Při cestě před klubovnu jsem potkal Oldu Nechanického s manželkou. Před klubovnou jsem narazil na Lojina a na Rudlu Nechanického (bráchu Oldy). Šli hrát s kamarády, tak jsem se nechal s nimi vyfotit. Po chvíli jsem viděl dalšího známého Karla Štětinu. Také jsem si ho s jeho kamarády vyfotil. Po nich jsem už potkal Tamaru, se kterou jsem byl domluvený, že jde v 9:40. Objali jsme se a dali pusu. Byla ráda, že mě po dvou letech zase vidí. V 10:10 jsem začal fotit naše kluky z GSUK. Nafotil jsem předposlední flajt a šel jsem přes 18. a 17. jamku na green 5. jamky Tam jsem se připojil k Tamaře a její kamarádce a šel jsem s nimi dvě jamky. Probírali jsme život, ptala se na mého bráchu. Na křížení 8. a 10. jamky jsem si sednul na lavičku a čekal jsem na moje kluky. Kde se vzal tu se vzal Láďa Bartůněk, který šel s Karlem Štětinou a na odpališti první jamky jsem ho neviděl. Možná že mě proklouznul, když jsem si šel na chvíli sednout. S Láďou jsem šel dvě jamky. Láďa mě řekl, že má pro mně Lázeňské oplatky. Tak jsem mu řekl, aby mi je nechal v recepci, že si je tam vyzvednu. Vyfotili jsme se u buginy a rozloučili jsme se. Počkal jsem tam na moje kluky. Nafotil jsem dva flajty a s prvním jsem šel na 10. greeen lesní cestou, kterou tam na levé straně udělali. Green zvětšili zdálo se mi, že ho posunuli dál. Hned za ním je odpaliště 11. jamky. Celou 11. jamku jsem šel s prvním flajtem k 12. jamce, kde jsem přešel na driving range. Tam jsem našel SMS od Rudly Nechanického, že jeho žena se má postarat o moje občerstvení. To se stalo a já jsem tam chvíli v teple poseděl a popovídal si s Rudlovou ženou. Po ohřátí jsem šel pomalu ke klubovně. Při cestě jsem vyfotil jeden flajt mých kluků a šel jsem zase cestou v lese podél první jamky ke klubovně. Cestou jsem se stavěl v recepci, kde jsem převzal ty lázeňské oplatky a vzal jsem si score cart na památku. Šel jsem se podívat do golf shopu. Prodavačka myslela, že jsem tam členem klubu. Tak jsem ji to rozmluvil a řekl jsem jí, že jsem byl na hřišti u nich poprvé v osmi týdnech života a od té doby jsem tam jezdil každé prázdniny. Šel jsem si sednout do klubovny. Tam jsem si popovídal s matkou Markéty Křížové, která trénuje v Mstěticích. Šel jsem fotit docházející moje kliky, ale nevydržel jsem tam dlouho stát. Přešel jsem na terasu ke klukům, kteří došli. Začal maraton kamarádek a kamarádů, kteří věděli že tam budu a přišli se na mě podívat a popovídat si. S každým jsem si něco dal. Přicházeli další kamarádi, o kterých jsem nevěděl, že se objeví. Třeba manželé Mrůzkovi (rodiče Petra Mrůzka), pan Zitebart a další, kteří mě proklouzli a šli hrát. Počasí nám vyšlo, i když byla zima. Nasedli jsem do autobusu a začalo pršet a pršelo celou cestu až do Újezda nad lesy k Lidlu. Foto
Pozdrav z Golfového ihriska Skalice od Manažera Petera Kadlíčka.
Zde a z golfové recepce Zde
Pánové sobě „Skalica„ ( Slovensko )
Dostal jsem 30. 4 e-mail. Dozvěděl jsem se z něj, že jsme přihlášený na cestu na turnaj do Slovenské Skalice. Začal jsem shánět po kamarádkách a kamarádech informace, na co se mám připravit, jak to na Slovensku chodí. Řekli mi, když mám mezinárodní kartu, budu s ní moci platit a pro sebe si částky přepočítám na koruny. Večer ve čtvrtek jsem si prohlédl norské počasí ve Skalici a zjistil jsem, že bude stejné jako v Klánovicích. Večer jsem si nabil mobil a nechal jsem si nastavit rouming, abych mohl napsat SMS kamarádce, kde se nacházím. Nabil jsem si akumulátorek do fotoaparátu a baterie do blesku. Ráno jsem si ještě stáhl poštu a zjistil jsem, že je mezi nimi smutná zpráva od mých příbuzných. Hned jsem na e-mail odpověděl a omluvil jsem se, že jedu daleko na turnaj „ Středoškolském poháru“. Ráno pro mě přijel Milan Hrouda s Petrem Majerem a jeli jsme k Lidlu k autobusu, který nás vezl. Celou cestu pršelo až do Skalice. Ve Skalici jsme se nejprve jeli ubytovat. Pokoje zatím nebyly uklizené, tak jsme jeli na golf. Najedli jsme se a šli na podmáčené hřiště hrát a já fotit. Chtěl jsem jít skupině naoproti, ale došel jsem na sedmou jamku a skončil s promáčenýma botama a ponožkama. Počkal jsem na první flajt a šel s nimi do klubovny. Zkontroloval jsem l mobily a zjistil, že na jednom mám O2 SK a na druhém O2 CZ. Když jsme přijížděli do Skalice, přišla mi SMS. Myslel jsem, že mě píše Maruška, ale O2 Slovakia mi napsalo SMS „ Vítejte na Slovensku! Cena za volání do CR a v rámci EU 8,70kč/min, příchozí volání 2,30Kč/min , SMS 2,60 Kč, MMS 9,60 Kč a další data za 20,00 Kč/MB a další. Někteří hráči došli a ještě sedm hráčů bylo na hřišti. když se objevil řidič a říkal, že má pokyn, aby za čtvrt hodiny odjel, jinak bude muset nechat autobus na hřišti a my budeme muset šlapat do hotelu pěšky. Nakonec to dopadlo tak že nás odvezl a na ostatní počkal pán, který přijel za námi autem z Brna a odvezl zbylé. Druhý den ráno se počasí umoudřilo a bylo i sluníčko. Já jsem už tu první devítku nešel a počkal jsem, až hráči půjdou druhou devítku. Fotil jsem u klubovny a když přišel první flajt, tak jsem ho vyfotil na desítce a šel jsem na jamku dvanáct. Tam jsem počkal na první flajt a potom na další. z dvanácté jamky jsem přešel ke green sedmnáctky, kde se mnou laškoval zajíc. Tam jsem počkal na první flajt a šel jsem s ním do klubovny. Foto
Pečet města
Logo
Pánové sobě – Mariánské Lázně
Ráno jsem vyjel autobusem z Klánovic do Újezda nad Lesy, kde pro 15 hráčů a Tomáška byl přistaven autobus Mercedes Sprinter s přívěsem pro bagy. Když jsem se předtím probudil, tak jsem měl na mobilu jeden zmeškaný hovor a jednu zprávu, která mě potěšila. Ta byla od Milana, že se pro mě v půl deváté staví. Ráno jsem měl ještě problém s pojistkou, která vyhodila jištění v celém domě a barák zhasnul. Nejdřív jsem nevěděl, co se stalo. Nedalo mě to a šel jsem se podívat pod zrcadlo, kde mám pojistky. Ta vyhozená pojistka jistila suterén. Tak jsem se šel podívat do sklepa a zjistil jsem, že mi vytéká voda z bojleru na teplou vodu. Uzavřel jsem přívod vody do bojleru. Našel jsem staré brachovy texasky a vodu okolo bojleru jsem utřel. Brachovi jsem to pak napsal a poslal fotku na e-mail, Facebook a na Skype. Zavolal jsem mu, kde nechám klíče. Asi po hodině jsem se ještě šel dolů podívat a zjistil jsem, že to schne. Také jsem zjistil, že mě nechal caddie Jiří Smetana zapnuté čerpadlo vody ze studně, když tady dělal na mé zahradě. Čerpadlo jsem vypnul, protože ho moc nepoužívám, jelikož mám městskou vodu. Od rána jsem se díval na webkameru hotelu Belvedere a viděl, že v Mariánkách je modrá obloha a trochu mračen. Kolem půl deváté se pro mě stavěl Milan Hrouda a jeli jsme k LÍdlu k autobusu. Kolem deváté manželky svážely auty své muže s bagy a vozíčky. Kolem deváté hodiny jsme vyjeli do Mariánských Lázní. Cestou někteří vyřizovali služební záležitosti. Do Mariánských Lázní jsme dojeli kolem poledne a ubytovali jsme se v penziónu a najedli jsme se. Pak jsme vyrazili na hřiště na tréninkové kolo. Potkával jsem plno starých kamarádů z mládí. Nechal jsem se vyfotit s Jiřím Dvořákem. Před prvním flajtem šel flajt složený z Tamary, matky Hany Neubauerové a Ládi Pužeje. Pozdravil jsem se s nimi a šel jsem fotit moje kluky. Když jsem je fotil, tak jsem viděl Standu Kopejtka. Jenom jsme se na dálku pozdravili. Když jsem vyfotil poslední flajt mých kluků, tak jsem šel s nimi a zůstal jsem na odpališti 4. jamky. Tam jsem se připojil k flajtu před mými kluky a šel jsem s nimi jamku a popovídali jsme si o starých časech na golfu. Pozvali mě na limonádu na akademii a šli dál. Počkal jsem na první flajt mých kluků, se kterými jsem šel jednu a půl jamky. Zase jsem se od nich odpojil a šel jsem na desátou jamku. Tam jsem nafotil mé kamarády a počkal jsem na moje kluky. Zase jsem šel s posledním flajtem až na dvanáctou jamku. Odtud jsem poodešel k driving range, kde jsem potkal další kamarády z mládí. Byl to Ferda Kříž a Antonín Kunšta. Pozdravil jsem se s nimi a šel jsem dál. V půlce jamky dvanáctky jsem počkal na moje kluky z prvního flajtu. Pak jsem ještě počkal na poslední flajt a šel jsem chvíli s nimi. Pak jsem se odpojil a šel jsem si sednout na zahrádku před klubovnu. Tady jsem už počkal na mé kluky. Mezitím jsem se potkával s dalšími známými z mládí. Druhý den jsem šel s mými kluky celou devítku a fotil jse střídavě, abych je měl všechny na videoklipu a fotkách. I druhý den jsem potkával staré známé. Po devítce jsem si šel na chvíli sednout na zahrádku. Tam byla kamarádka mluvicí německy. Chvíli jsme si povídali, já lámanou němčinou a ona lámanou češtinou. Za chvíli jsme zase šel fotit moje kluky. Když kluci skončili, sedli jsme si ke stolu. Najednou přicházel pán s berlemi. Chvíli jsem se na něj díval a on najednou povídá : ahoj Tomáši. Byl to Jan Dvořák. Poslední kamarád byl Milan Veselý, bývalý prezident České Golfové Federace, se kterým jsem se srdečně a přátelsky přivítal. Teď je prezidentem
Foto Pozdrav z Mariánských Lázní
Vzpomíky na lidi
Olina Chmelařová sestra Ivana Chmelaře z cp. 12
Ahoj Tomáši,to jsem já s tebou u vás. Občas si zavzpomínám jak jsem k vám o prázdninách chodívala. Měli jste zrzavého kocoura Kryšpína. Teta Karla se ti hodně věnovala a strýček měl pěknou skalku. Tvoje máma Dadula stříhala trávu. Jezdili jste do Mariánských lázní na golf. Jsou to hezké vzpomínky na dětství. Ani jsem nevěděla, že máš z toho období fotky. Díky.
Na toho kocoura Kryšpína si vzpomínám, a to že jsem vždy chtěl se s ním pochlubit. Tak jsem si ho vzal pod paždí a přinesl jsem ho ukázat návštěvě a vždy vzal dráhu do kuchyně pod poličku kde spal, protože babička Karla ho naučila že do pokoje nesmí. Ani nevím, jak se k nám dostal nebo kdo ho opatřil, jestli babička Karla nebo matka Dadula a nebo děda Vladimír.
Jednoho dne se nevrátil domů. Tak jsme si mysleli že se časem vrátí z toulek, ale nevrátil se. Po několika dnech moje kamarádí říkali mojí babičce že u jednoho visi na kůlně kůže kočky jako z Kryšpína
Pradědeček Oliny
Na zashradě niný Chmelřovi cp. 12
Strejda Oliny malí Vladimír na louce kde teď je dum kde je Gustus Roh ulice K rukavičkárně
Babička Oliny Marie ( Maňa )
Tomáš Hradecký se vrátil na místo činu po 54 letech
