Moje Vzpomínky
1 vzpomínka
Dnes jsem si dal holandsky řízek a salát. Tak jsem si vzpomněl na příhodu, na kterou jsem si vzpomněl. V Mariánských Lázních jsme chodili vždy do restaurace, kde jsme si objednali jídlo. Dceři kamaráda jsme objednali něco s třešňovým kompotem. Jídlo přinesli a dcera se dala do kompotu a odstrčila ho. Tak ho dali mě, já jsem si ho dal ale něco se mi na tom kompotu nesedlo, tak jsem to chtěl říct matce, ale kamarád řekl mlč a nech dospělé mluvit. Já jsem se nedal a mlel jsem tu svou. Matka nakonec ten kompot vzala a šla do kuchyně a tam se ji ptali co tam dělá a matka jim řekla, aby si ten kompot ochutnali. Tak ho ochutnali a zjistili že jsou to třešně zalité řepkovou šťávou. Vedoucí se ptal, kdo to dělal a kuchařky řekli vy pane vedoucí. Tak to vyměnili a já jsem už si nevrznul a dcera to snědla. Jak jsem se platil, tak jsem se co to je za salát a číšník mě řekl že to bylo červené zelí. První moment jsem si myslel že je to nakrájená řípa, a ne červené zelí
2 vzpomínka
Jeden rok jsme šli s matkou hrát brzo abychom šly ještě za příjemného počasí, než bude horko. Já jsem dělal caddieho. Došli jsme na druhou jamku a matka to zahrála do potoka před greenem a šla si pro něj a opři tom ji se podvrkla noha a křuplo ji v ní. Tak vit vzal nohy na ramena a běžel pro auto a pan, který tam sekal trávu tak ji vzal na traktor a vzal ji na cestu kam mezitím přijel bracha. Naložili jsme matku a dva psi a jeli dolů do nemocnice. Tam ji to zrentgenovali a zjistili že má zlomení kotník. Náhodou tam byl nás doktor manžel golfové kamarádky, který ji řekl že ji to dají do sádry a podpatek. Odvezli ji na pokoj, kde byli ženy z Prahy a tomu pokoji říkali pražský pokoj. Když ji vezli na pokoj tak ji lapiduch říkal, že je to spatný. Druhý den na pokoj přišel stávající doktor a matce říkal že by doporučoval operaci, jestli chce pořádně chodit a matka říkala ale pan doktor Kropáč říkal, že dáte sádru a podpatek a že mohu za tři dny být na golfu a koukat se na mistrovství. Doktor ji řekl rozhodněte se pro, jestli operaci nebo ne a šel k další. Matka se rozhodla pro operaci. My jsem za ní chodili a vždy večer jsme šli na večeři a objednali jsme si čtyři jídla. Dvě jsme dali do misek pro psy a ty dvě jsme snědli. V autě jsme ty jídla dali psům. Když jsme u jeli domů tak jsme byli u matky a mě říkala abych ve středu přijel. Odjeli jsme a matka si říkala že je blbá, že mě řekla abych přijel. Dopadlo to tak že jsme s bráchou ve středu jeli ráno. Než jsme šly do nemocnice tak jsme byli na golfu a bracha si zahrál devítku a potom jsme jeli do nemocnice. Tam jsme vstoupili do pokoje, a to napřed bracha a potom já. Matka řekla, kde je Tomáš a bracha ji řekl že je za nim a já vešel. Matka řekly vy jste tady s autem a mi řekli ano. Tak se obelhala s berlemi do sesterny a jestli ji pustí domů. Přišla na pokoj a za ní setra a tu zlomenou nohu převázala a my jsme ji naložili do auta tak že jsme ji posadili na zadní sedalo a přední bracha otočil a tu zlomenou nohu jsme na ni položili a jeli jsme domů. Za několik dni jsme tam ji vezli na vyndání toho drátu z kotníku ale už si nepamatuji jak to bylo dál
Vzpomínka na manželé Schovánkové
Bydleli jsme nad hospodou a Schovánkové také. My všechny čtyři jsme byli na pokoji. Najednou do pokoje vlezl Schovánek a když zjistil že je v jiném pokoji tak rychle vypadnul. Oni byli někde pařit a trochu to přehnali.
3 vzpomínka
Nevím, kde jsem byl já, ale myslím, že jsem byl v lázních. Matka byla pozvána na posezení do ponorky na Krakonoši, kde byl i brácha, který byl nezletilí. V té době byla Helena Reslová gravidní a můj brácha se za ni skoval, protože už byla v pokročilém stadiu těhotenství, a tak proklouzl a byl tam. Když se rozcházeli tak Amara si sedla do auta a chlapy ji rozstrčili a ona bez motoru sjela dolů do Mariánských Lázní domů. Ta silnice měla několik serpentin. Druhý den s ji chlapy ptaly jak dojela Amara jim řekla dobře a jsem zaparkovala
Pátek 2. 2. 2024 v Babiččině Besedě
Včera když jsem přišel do Babiččiny Besedy tak tam bylo miminko menší než já, když jsem přišel poprvé na golf. To mě bylo osm neděl a od té doby ten golf mám rád. Naše mnohonásobná mistrně Duna Křenková napsal matce ať se žensky těší. Ty se narodilo dítě 8 srpna a koncem srpna přijela a vyhrála mezinárodní mistrovství republiky. Matka a my dva s bráchou jsme šly s ní a vezli jsme kočárek s miminkem. Když se dítě počuralo nebo pokakalo tak bracha za ni šel a nenápadně ji řekl co se stalo a ona odehrála, v kočárku přebalila dítě a šla dal hrát další ránu. Tak to šlo čtyři dny 18 jamek. Vyhrála a odjela domů do Luhačovic.
Vzpomínka na herce
Dost Často si vzpomínám na herce Josefa Beka, Martina Růžka, Ladislava Peška, Marie Vášová. Oni vždy seděli u takzvaného druhého stolu. Bavili se i s mojí babičkou a někdy i s matkou. Jednou pod jejich stůl zalítnul hraní míček. Tak matka všechny herce poprosila, aby na chvíli vstali a opatrně odsunula stůl, aby míček se nepohnul a hráč mohl ho odehrát. Odehrál a matka stul za pomoci herců ho dala kde byl a herci si zase sedli. S Marii Vášovou jsme se někdy potkávali u rybníčka kde si četla knížku, aby věděla jak se chova titulní postava, kterou hrála na divadle nebo ve filmu. To si už nepamatuji.
Vzpomínka na Ninu Goldscheiderovou
Jeden den přišel Hanuš Goldscheider k nám a představil nám jeho švagrovou a řekl nám abychom se o postarali bavili jsme se s ní že on se ji nemůže věnovat, protože má jednání. Tak jsme se ji ujali a jezdili jsme s ní se kouknout na Klackou kde se tenkrát dalo koupat. Dělali jsme s ní výlety. Já po několika letech jsem našel na facebooku Alexandera Goldscheidera, který tam měl fotky své matky Niny. Tak jsem mu napsal že jsem asi byl seznámen s jeho matkou Hanušem Goldscheiderem na golfu v Mariánských Lázních a abych se o ni postaral. Tak jme se o ni starali
Vzpomínka na natáčení Steamboat Stompers u Bílého koníčka
Roce 1987 natáčeli Steamboat Stompers LP desku a my jsme tam byli i když mě matka říkala že uslyším jednu melodii několikrát. Já jsem ji na to že mě to nevadí. Stálo to za to protože jsem byl svědkem toho že Antonin Tony Brych položil basu a šel dozadu jim vynadat že to u písničky Bei mir bst du schnei nejde sketovat stejně. Tak se omluvili a vybrali tu nejlepší. Nevím jak to bylo s občerstvením ale myslím si že každý návštěvník něco přinesl z domova Steamboat Stompers
Vzpomínka na kamarádi ze Švédska
Kenneth Stríd
Asi 20 let jsem vozil golfové hole jednomu Švédovi, který byl desátý nejbohatší po Š védské královně. S ním a dalšími Švédy jsem prožil krásný srpnoví týden a to že každý den o mě matka každý den nevěděla od rána do večera. Vždy mě brali na jídlo. Jeden den mě pozval na pokoj a tam mě dal y jejich patoky a potom jsme šli dolu na jídlo. K jídlu jsem si dal pivo. Šli jsme na hřiště jednička byl docela dobrá, dvojka také ale když odešli na grren a já jsem i sednul na lavičku a najednou se mi zvednul žaludek a vedle lavičky jsem hodil šavli. U téže lavičky jsem našel půllitr limonády a já jsem měl žízeň a napil jsem se a zjistil jsem že je to je halp tu halp a to cocacola drink a já jsem se toho napil a hned jsem věděl kdo to tam nechal, byl to také Švéd. Ve Karlových Vare mě posadil dozadu a jeden Švéd si sednul ke mně dozadu a druhý k volantu vyjeli jsme a Švéd co seděl u mě tak otevřel mezi sedadly bar, kde byl alkohol a i skleníčky a popíjeli jsme při jízdě. Takových zážitků jsem mě každý rok několik
Stamboat Stompers Live Antonin Tony Brych
Moc si to už nepamatuji, jestli jsme byli na tomto koncertě nebo ne ale chodili jsme na podvečery se Steamboat Stompers na malou scénu. Ty podvečery byli moc hezké. Nevím kde je bylo letní kino na Výstavišti. Někde jsme byli jinde. To je už přes 30 let. Matka zemřela v roce 1996
Antonin Tony Brych v Kuchini
Antonin Tony Brych když neměl, co doma dělat tak si vzal kytaru a bakelitový magnetofon a na něj nahrál 15 melodii a dál to kapelníkovi Jiřímu Kadlusovi k jeho padesátinám a on z toho udělal hudební vzpomínkoví vizitky na Antonína Toniho Brycha
Jiří Korn a step
Nevím, na jakým turnaji jsme byli a byl tam i Jiří Korn. Ani už si nepamatuji, jestli bylo zataženo nebo slunce. Matka stala u klubovny a vedle stál Jiří Korn a začal stepovat v golfových botách. V té době se ještě směli nosit kovové spaiky. Tak jsme se seznámili s Jiřím Kornem. Pak jsme se s ním setkali v Karlových Varech na golfu, kde natáčel klip. My jsme ho viděli, jak si oblíká golfové boty. To nevím, jestli to bylo po natáčení klipu nebo před
Vzpomínka na deště při golfový turnajích
Každý rok jsem dělal caddieho a když pršelo, tak jsem měl co dělat abych to vše zvládnul, a to táhnout vozík s holemi a deštník s jednou rukou. Vše jsem to zvládnul, a to za pomoci forcaddieho mé matky, která mě pomohla se vším. Teď jak jsou ty extrémní deště a povodně tak jsem si na to vše vzpomněl, když sem vyšel ven od Babiččiny Besedy tak jsem našel deštník u kadeřnictví. Nevím, jak se tam ocitnul. Nebil ani moc velký neboli silný vítr, který by ten deštník vyzvedl a odnesl ho. Tak jsem si utřel ručníkem sedačku Borůvky a sesednul jsem si a dojel jsem si pro ten deštník a zandal jsem ho do držáků a musel jsem cestou domů smát a vzpomínal jsem na moje mládí
Rok 1992 Karlovy Vary
Jeden den na Mezinárodním mistrovství republiky jsem si šel do auta pro fotoaparát, ale nevím, pro jaký ale asi pro matčinou Laiku, aby vyfotila jednoho známého, jak odpočívá v autě a měl venku nohy. Zakopl jsem a přišel jsem k matce a matka říkala co je ti a já že nic. Doktor, který tam byl mě posadil na židli u správce hřiště a zjistil že mám zlomenou klíční kost a poslal mě do nemocnice do města tam mě to zrentgenovali a dali mě takzvané kruhy a jeli jsme na golf. Druhý den chudák matka musela jít za mě dělat caddeho a já seděl na židli a levou ruku přes opěradlo. V Praze jsme byli OUNZ Vysočany, kde jsme potkali Lesního, ke kterému jsem začal chodit, než jsem přešel k Václavu Vojtovi. Řekli jsme mu, co se mi stalo a odešel. Já jsem si sednul na lavici a čekal, kdy mě zavolají. Zavolali mě až v půl jedné a doktor mě řekl upaž a rozpaž a při tom mě říkal bolí a já mu řekl že ne. Narovinu mě řekl, kdybychom ti to operovali tak by se mohlo stát, že by to dláto ujelo a ty bys nemohl hýbat rukou. Tak mám bouličku a s rukou mohu hýbat
Rok 1993 Silheřovice
Zase jsme byli na Mezinárodním mistrovství republiky, kdy jsem si koupil kraťasy s malými kapsami. Zas jsem caddil. Jeden den jsem hledal míček a na druhé straně seděla matka pod stromem a najednou viděla, jak si osahávám levé stehno, a tak se zvedla šla ke mně a říkala co je a já řekl že mě z kapsy vypadli klíče. Matka řekl jdi a já je budu hledat a našla je. Ona si myslela že jsem si zase něco zlomil
Manželé Munzarovi