Osobní zážitek na pana Vladimíra Zábrodského mám ze Sportovní haly ze dne 3. března 2010 na Spartě, kdy na Spartě proběhl slavnostní ceremoniál, jehož vyvrcholením byl křest autobiografie „Vladimír Zábrodský – skutečný příběh hokejové legendy“. Podepsal mi i dres a fotky. Při krátkém rozhovoru, kdy jsme vzpomínali na Sv.Mořic 1948 mi sdělil : "Tam jsme tenkrát měli vyhrát!".
St. Moritz jsem sám osobně nedlouho předtím navštívil (v roce 2009) a hokejový stadion už tam příliš neudržují. Už tenkrát byla olympiáda zábava pro bohaté návštěvníky švýcarských lázní, i dnes se honosí "Svatý Mořic" hotely 5* a víc....
Tehdy – na ZOH 1948 - chyběl opravdu jediný gól ke zlaté medaili.
Méně se ví, že slavný “Zábroda” hrál za Bohemians. Ano, slyšíte dobře. Dokonce jim dělal nedlouho před emigrací hrajícího trenéra. Takový Jiří KOCHTA si to velmi dobře pamatuje, neboť právě jeho si Vovka oblíbil, a dokonce s ním hrál v lajně.
To už měl v kapse 7 ligových titulů s LTC Praha a další 2 se Spartou.
Titul mistra světa 1947 a 1949 připomínat nemusím a stříbro 1948 ze ZOH už jsme vzpomněli.
Vladimír nakonec v roce 1965 emigroval do Švédska. Jeho bratr Oldřich, též člen národního týmu 1947, už v roce 1948.
Určitě to nebyl andílek. Někteří mu dost vyčítají kauzu z 50.let, kdy jeho kamarádi z týmu byli pozavíráni a on ne. Bohumil MODRÝ mu kdysi byl za svědka, ale po odsouzení už se s ním nesetkal. Na rozdíl od trenéra TARASOVA, který pomoc čs.mužstva a zvlášť Boži oceňoval i nazvzdory establishmentu.
Hokej hrát Vova uměl, i když se tedy občas kolem něj musel točit celý tým. Vytvořil několik rekordů a některé jsou dodnes platné. například:
Stručně jeho charakter už před mnoha lety vyjádřil člověk, který ho poznal z nejbližší blízkosti Jaroslav Drobný, jeho spoluhráč z reprezentačního ledu i antuky: Hokejový génius, ale jinak lotr.
Dožil se nakonec 97 let, zemřel ve Stockholmu, v místě svého posledního světového triumfu.
Matka Vladimíra Nováková Hradecká Dadula na zimním stadionů Štvanice s Hokejisty